česky  |  deutsch  |  english
   hledat

PÍSKY ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ aneb fascinující svět obyčejného písku

TŘINÁCTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ - Zahrada za městem


Vlastimi Vedral (nar. krátce po válce)

Podle starých fotografií i mé paměti byla naše zahrada v Brné obehnána původně plotem z dřevěných tyček uchycených na dřevěná břevna a s betonovými sloupky. Sloupky ovšem byly nevalné kvality a brzo se začaly rozpadat. Bylo tu zřejmě svažité pole, jako všude v okolí. Na leteckém snímkování z roku 1935 ještě zahrada není.
Tvůrce zahrady vytvořil na pozemku za pomoci betonových desek terasy a vysadil ovocné stromy asi v průběhu války. Strýc H…. zakoupil od státu zahradu asi v roce 1947 spolu se svým švagrem. Ten se z Ústí později odstěhoval, a tak od něho pan H…. jeho podíl odkoupil.

více informací

Historické plakáty ústecké likérky

Muzeum města Ústí nad Labem získalo v poslední době darem dva vzácné plakáty slavné ústecké likérky Bratří Eckelmannů z Krásného Března. První s motivem Stará Žitná, později známé jako Stará myslivecké lidově „Myslivec“, věnoval muzeu Ústečan František John. Papírový plakát je nalepený na sololitu a přetřený lakem. Vedle ikonické postavy myslivce s jeho nápojem nese ochrannou známku likérky žaludového svrška se štítem s monogramem Gb. E. (Gebrüder Ecklelmann) a medaile z výstav v Ústí (1893), Varnsdorfu (1896), Liberci (1895) a Praze (1891). Vyroben byl kolem roku 1900.

více informací

DVANÁCTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ - Žily jsme v Předlicích


sestry Zdena Wolfová (nar. 1922) a Věra Vinterová (nar. 1926) rozené Kučerovy 

(vyprávění zaznamenal vnuk Zdeny Wolfové Jan Němec, zveřejněna vybraná stať)
„Náš taťka František Xaver (česky Věrek, takto jej titulovala maminka) spatřil světlo světa 6. března 1890 v Kněževsi u Rakovníka. Narodil se v rodině hostinského Antonína Kučery, proslulého svou prchlivostí, úzkostlivou čistotností a odporem vůči všemu německému. Ve vesnicích okolo Kněževsi (např. v Kolešovicích) převládalo německy mluvící obyvatelstvo, silným germanizačním faktorem tehdy byli – ironií osudu – zejména židovští obchodníci. I přes silné antisemitské cítění hostinského Kučery se taťka učil němčině u kolešovického rabína, ovšem s pramalým výsledkem. Německy se taťka nenaučil nikdy, ani když později žil a úřadoval v převážně německém Ústí nad Labem. Od otce však bohužel převzal mnoho předsudků vůči Židům, kteří by, dle starého rodinného rčení, „za krejcar své matce nos ukousli“.

více informací

Muzejníci zastoupí rodiče malých rorýsů

Byl to jeden z mnoha dopoledních telefonátů. Volal pan pokrývač, že po sundání krytiny z jedné z Klíšských vil, vyskočila z podstřeší tři černá mláďata, která skončila v nedalekém záhonku. Pokrývači by je rádi zachránili, avšak potřebovali poradit, jak by měli dále postupovat. Doporučil jsem, mláďata v prvé řadě bezpečně uložit do krabice. Za dvě hodiny se mi podařilo dorazit na místo a naskytl se mi pohled na tři rorýsí mláďata ve výborné kondici. Do hnízda je však nebylo možné vrátit, neboť střecha již byla rozebraná a práce budou pokračovat několik dnů. Bylo by sice možné je umístit do jiného hnízda, ale nikdo z kolegů nebyl schopen nám doporučit žádné dobře dostupné.

více informací

MUZEJNÍ ZENOVÁ ZAHRADA

Přijďte si odpočinout a zklidnit mysl do muzea…  Výstava „Písky známé i neznámé“ pronikla i do přilehlých venkovních prostor muzea a muzejní kavárny. Od 1. července najdete v atriu meditační zenovou zahradu - stylizovanou krajinu tvořenou kameny, štěrkem a upraveným hrabaným pískem. Miniaturní zenové zahrádky jsou pak návštěvníkům k dispozici (pro vlastní meditační tvorbu) na stolech v muzejní kavárně.

více informací

Bekyně velkohlavá - Lymantria dispar (Linnaeus, 1758) – současný výskyt v Ústeckém kraji

Čeleď bekyňovití (Erebidae) má v České republice celkem 16 druhů, z nichž nejvíce v negativním smyslu prosluly dva druhy – bekyně mniška a bekyně velkohlavá. V současné době je stav bekyně mnišky (Lymantria monarcha), napadající převážně jehličnaté stromy, ve stavu latence a nemusíme se tedy tohoto druhu bezprostředně obávat. Hrozba kalamity však přetrvává u její nejbližší příbuzné bekyně velkohlavé Lymantria dispar (Linnaeus, 1758). Motýl má podobný vývoj, samci na rozdíl od samců bekyně mnišky nepoletují v podvečer a v noci, ale v hlavní době jejich aktivity v odpoledních hodinách, kdy létají prudkým, klikatým letem přičemž vyhledávají málo pohyblivé samice sedící nízko na kmenech listnatých stromů, zejména dubů.

více informací

JEDENÁCTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ - Stručný životopis „ústecké máničky“

Jiří Blackfoot Šerý (nar. 1954)

(zveřejněna vybraná pasáž, kráceno, anonymizována jména, zachovány pro autentičnost vulgární výrazy)
V současné době se jmenuji Jiří Blackfoot Šerý, ale při samotném narození tomu bylo úplně jinak, to jsem byl jenom takovej malej Jirka. Teď je ze mě takovej velkej HAJZL. Ihned po narození byl můj plod dlouhý 53 cm a vážil pouhých 3,5 kg. Vzápětí nato jsem také začal ihned žít, což se mnohým a nezřídka i mě stalo osudným. Během 35letého komunistického útlaku se moje rozměry a váha markantně změnily. Někdo by mohl dnes při mých 195 cm výšky a 114 kg živé váhy namítnout, že tento útlak nebyl tedy až zas tak veliký, ale v mém případě se jednalo spíše o psychickou újmu.

více informací

Záhadný přístroj k rozluštění

Muzeum dostalo nedávno od Ústečana Josefa Kadeřábka tento přístroj, u něhož si není jisto s původním účelem a tímto žádá veřejnost o radu. Jde o předmět meziválečné doby, který dárce nalezl ve sklepení jednoho domu v centru Ústí. Zřejmě byl i v regionu vyrobený. O tom svědčí tlakoměry označené zkratkou „S B“, tedy Schäffer a Budenberg, což byla firma z předlické průmyslové zóny známá po druhé světové válce jako Severočeská armaturka.

více informací

DESÁTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ - Mezi Čechy a Bavorskem

Ingrid Florczak-Schuster (nar.1941)

(originál v češtině s německými výrazy, kráceno)
Jelikož nechytnu zde ve Wunsiedelu (cca 30 km od Chebu na bavorské straně) mou milovanou stanici Českého rozhlasu v Ústí nad Labem, odkud pravidelně a moc ráda poslouchám pořad „Písničky na přání“ s báječným redaktorem Mírou Tartárkem a jeho krásným hlasem, tak poslouchám rozhlas Karlovy Vary. V pátek bývá večer krátký pořad v německém jazyce, a tak jsem slyšela reportéra a reportérku, jak říkají v němčině, že mohou i odsunutí sudetští Němci napsat v nynější době, kdy je karanténa kvůli koronaviru, své vzpomínky a poslat je do muzea v Ústí nad Labem. Což tímto činím.

více informací

Poštolky v atriu

Již několik let hnízdí v budce na římse v atriu Muzea města Ústí nad Labem pár poštolek. K velké radosti muzejníků se jim zde opakovaně daří plodit další potomky. I v letošním roce zatím zdárně vyvádí šest mláďat. Ta sice ještě neumí létat, ale budka už jim byla příliš těsná, a proto pobíhají po okolních římsách a hlasitě se dožadují potravy. Typické jsou i nevydařené první lety. Běžně se tak stává, že mládě skončí na zemi pod hnízdem, kam při prvním letu doplachtí. V muzejním atriu naštěstí poštolkám nic nehrozí, rodiče je dále krmí i na zemi a po pár dnech již zase zvládnou vyletět zpět do budky, kde ještě několik dalších týdnů budou trávit většinu nocí.

více informací

DEVÁTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ - Sladké dětství

Marcela Matějková (nar. 1949)

Do Ústí nad Labem naše šestičlenná rodina přesídlila z Chrudimi v listopadu 1960. Stěhovací vůz, vymalování i úklid našeho nového bydliště zajistil bezplatně cukrovar, kam táta nastoupil do funkce výrobního náměstka. Tak to bylo tenkrát zvykem. Čtyřpokojový byt, kam jsme v pochmurném listopadovém dni dorazili i se vším zařízením, zabíral celé zvýšené přízemí činžovní vily v Čajkovského ulici. 
Tato ulice, souběžná s ulicí Pražskou, musela být před válkou moc pěkná. Po jedné její straně vede železniční trať směrem na Prahu, druhá strana je lemována rozlehlými zahradami s velkými vilami v německém měšťanském stylu. Jedna z nich patřila původně prý rodině průmyslníka Schichta. Pokud by dnes už někomu jeho jméno nic neříkalo, stačí připomenout mýdlo s jelenem. Továrně, která v Ústí na Střekově tohle oblíbené mýdlo vyráběla, se neřeklo jinak než Schichtovka, a to ani za komunistů, kteří ji přejmenovali na Severočeské tukové závody.

více informací

Dar 325 fotografií k dějinám ústecké opery

V únoru 2020 daroval Ústečan Karel Groš Muzeu města Ústí nad Labem soubor 325 fotografií z pozůstalosti své matky – významné operní pěvkyně Ludmily Škorpilové-Grošové (19. 3. 1936 Praha – 1. 3. 2016 Ústí nad Labem), dlouholeté sólistky ústecké opery, kterou dobře znalo i obecenstvo jiných českých i německých operních scén a koncertních pódií. Značná část fotografií dokládá neobyčejně široké spektrum rolí, které za svou dlouhou pěveckou kariéru (1959 – 1998) ztvárnila. Ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek k daru uvedl: „ Je to jedinečný materiál, který dokumentuje dějiny ústecké opery. Ústecké muzeum děkuje dárci za to, že dal výše uvedené rodinné památky odborné i laické veřejnosti tímto způsobem k dispozici."

více informací

OSMÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ - Cesta do pohraničí

Manda Václav (nar. 1933)

Narodil jsem se jako čtvrté dítě malorolníka. Mé sestry se jmenovaly Jiřina, Zděňka a Marie. Vlastnili jsme obytný dům 2+1 v Chotilsku, č. p. 9, okres Příbram. Dále stodůlku, kůlny, chlév, ve kterém jsme měli 3 krávy, prase, slepice, husy a 1,4 hektaru orné půdy a další pozemky pronajaté od sedláka. Po vydání Benešových dekretů o vystěhování Němců z pohraničí jsme se přestěhovali do severních Čech, Touchořiny, č. p. 26, okres Litoměřice. Byla to nejlepší usedlost ve vsi. Velký dvůr, stáj pro 3 koně, chlév pro 6 krav, chlívky pro prasata, stodola a kůlna, a to vše bylo zděné. Na tomto všem se podepsala bohužel válka, hospodářství bez hospodáře jen přežívalo. Mechanizace na nízké úrovni, nedalo se to přirovnat k hospodářstvím ve vnitrozemí, kde mechanizace rostla. Jinak 10 hektarů pozemků v dobrém stavu. Alej asi 100 ovocných stromů celkem v pořádku. Některé stromy byly zasazeny na počátku války a nestačili je naroubovat, takže za těch 6 let přerostly. Na hospodářství zůstal jen jeden kulhavý kůň. Dobré koně sebrali Rusové, aby se vůbec dostali po válce domů. Úroda z polí se musela sklidit za pomoci Němců, kteří zde ještě zůstali. Odcházeli po etapách. Jinak soužití s Němci bylo ucházející. I když se stalo, že někde vybouchla kamna.

více informací

Hádanka č. 12

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Dnešní otázka v rámci kvízu k výstavě "Písky známé i neznámé"

více informací

SEDMÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ - Mikroekonomické obchodní styky mezi NDR a ČSSR

Jan Benda (nar. 1950)

V lednu 2020 byla v Ústí otevřena výstava o československo-německých obchodních stycích v letech 1918–1992. Zaujala spoustou faktografického materiálu o spolupráci i rivalitě obou národů v průběhu let a za existence různých státních útvarů. Pochopitelně proto byla orientována makroekonomicky. Napadlo mne, že mi zde něco chybí – něco mikroekonomického, co jsem zažíval v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.  Konkrétně o česko-německých obchodních stycích dvou rodin, jedné z Drážďan, druhé z Ústí, v době, kdy panovaly přísné hraniční kontroly a více se toho přes hranice vozit nesmělo, než smělo. Jen tak namátkově: my jsme například měli zakázáno dovážet dětské oblečení, záclony, ložní prádlo, obuv, autodíly, občané NDR si museli nechat zajít chuť třeba na sportovní náčiní. Řešilo se to všelijak: člověk vyjel ve starých botách, koupil nové, trochu je zašpinil a staré hodil do koše.  Nebo do celního prohlášení nenapsal „boty“, protože tomu již němečtí celníci rozuměli, ale třeba „vycházkové polobotky“. Podobně děti se v NDR oblékly do nového ošacení a v něm jely domů. Výfuk k Wartburgu se vyměnil na lesním parkovišti...  Občas ty příhody byly docela dobrodružné, humorné i absurdní. A tak mne popadl psací amok, chuť zachytit staré vzpomínky na „obchodování“, nebo chcete-li na pašování.

více informací

Prvními hosty hospody byli muzejníci, dorazili služebně

Znovuotevření hospůdky Královka v Ústí nad Labem se odehrálo v pondělí 25.5.2020 v 15.00 netradičně za asistence ústeckých historiků. Hostinský Lubomír Pucherna totiž daroval Muzeu města Ústí nad Labem z výzdoby hospody dvě vzácné reklamní cedule a těsně před tím, než vpustil první hosty, je muzejníci vyměnili za kopie. Pak tuto významnou akvizici, po více než dvouměsíčním uzavření českých restaurací kvůli hrozbě koronaviru, zapili společně točeným pivem.

více informací

ŠESTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“- Můj život je spojen s Ústím nad Labem

Petr Hlávka (nar. 1948) 

(kráceno, upraven závěr, redukce počtu fotografií)
Rodiče přišli do Ústí po válce z jižních Čech. Otec již v roce 1945, poté co se vrátil z totálního nasazení v Salzburgu. Nalezl podnájem na Skřivánku v ulici Emy Destinové č.1 (tehdy ještě Kellermannstrasse) a zde jsme pak s rodiči, starším bratrem a babičkou (otcovou matkou) prožili 30 let. Vila „Anna Marie“ prý patřila místní trafikantce, která si ji pořídila za 1. republiky z výhry v loterii. To nám tvrdila starousedlice, jak se říkalo původním usedlíkům, paní Gutmanová. Když jsme k ní přinesli prádlo k vymandlování, dodnes cítím tu vlhkost a mýdlovou vůni pařícího se prádla pod tlakem vrzajících válců starodávného stroje, zabírajícího celou velkou místnost. Také nám, dětem, tvrdila, že nad námi na Červeném vrchu je rudá půda od prolité krve – prý jako pozůstatek poprav.

více informací

KNIHA „GEOLOGIE ČESKOSASKÉHO ŠVÝCARSKA“

Ve čtvrtek 21.5.2020 se v Muzeu města Ústí nad Labem konala prezentace čerstvě vydané knihy "Geologie Českosaského Švýcarska“. Na prezentaci byla přítomná hlavní editorka a spoluautorka knihy RNDr. Zuzana Vařilová, Ph.D., dále pak statutární zástupci tří spoluvydavatelů knihy - ředitel Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda, ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček. Slavnostní akt komentoval ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek: „„Českosaské Švýcarsko je zcela mimořádná krajina, která si samozřejmě zaslouží zcela mimořádnou knihu. Jsem rád, že se nám třem podařilo společným úsilím takovou knihu vydat.“

více informací

PÁTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ Před mnoha lety

Zdeněk Urban (nar. 1935)

Na začátku chci vysvětlit, proč píši a kreslím o svém dětství v Jičíně, když už víc než 60 let bydlím v Ústí n. L.
Rodina, do které jsem se narodil, pochází ze severu Čech. Urbanovi a prarodiče Bukovští bydleli v Terezíně. Můj otec byl prvorepublikový důstojník, který sloužil v Děčíně a pak v Litoměřicích, kde jsem se narodil i já. V roce 1937 byl převelen do Jičína, kam jsme se přestěhovali. Bydleli jsme na kraji města, dál už byla jen pole. Kolem domků tekla Cidlina a rozkládal se za ní rybník Kníže. Do dneška si pamatuji, že ulice se jmenovala Hviezdoslavova a číslo domu bylo 170. V celé ulici bylo všeho všudy osm rodinných domků a nás kluků v nich bylo pět.

více informací

Poklady nejen z půdy – „Forbes“

Ústečané mohou od nynějška vystavit poklady ze svých domácností v Muzeu města Ústí nad Labem.  Nový cyklus minivýstav v režii návštěvníků „Poklady nejen z půdy“ zahájil údržbář muzea Luděk Nedvěd s prastarým hracím automatem zn. Forbes.  

„Můj prastrýc měl v jižních Čechách před válkou řeznictvím s hospodou a tenhle kuriózní pozůstatek jeho živnosti jsem tam objevil na půdě už jako jedenáctiletý kluk. Později jsem si legendární Forbes odvezl domů na sever Čech,“ popsal příběh exponátu jeho majitel. Přístroj opravil. Původně byl stavěný na prvorepublikové dvacetníky, pasují do něj ale i současné koruny. Házení drobných je prý oblíbená kratochvíle většiny návštěv u Nedvědů.

více informací

ČTVRTÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ Předlice místo mého mládí

Jaroslava Krejčová – Tomková (nar. 1946)

Člověk časem podlehne vzpomínkám a chce se znovu zastavit a uvidět místa svého mládí. Tak jsem se po delším čase na ně jela podívat. Dlouhé zdržení to nebylo. Křik, nadávky a sprostá gesta těch nových obyvatel mne brzy přesvědčily, že to nebyl dobrý nápad. Po čase jsem to s bývalou spolužačkou zkusila projet alespoň autem, první kámen na autě nás okamžitě odradil. Přesto jsme toho viděly dost, vypálené domy, vysoké stromy rostoucí ze střech a oken, zbořeniště a všude neskutečná špína, haldy odpadu čehokoliv. To jsou dnešní Předlice. 
Nezapracoval tam jen zub času, ale hlavně lidé.

více informací

Online výstava Osvobození 1945

K 75.výročí konce 2. světové války v Evropě připravilo Muzeum města Ústí nad Labem za výrazné podpory Ústeckého kraje ojedinělou  výstavní prezentaci. Projekt si klade za cíl seznámit veřejnost s dramatickými událostmi jara roku 1945 na území dnešního Ústeckého kraje. Prezentace je připravena ve spolupráci s místními archivy, muzei, památníky a soukromými osobami. 
Autoři zde shrnují především události období měsíců dubna a května roku 1945, které na našem území byly vůbec nejdramatičtější. Letecká válka, pochody smrti, poslední dny nacistického režimu, pražská operace sovětské armády a dalších spojeneckých vojsk na našem území v květnu 1945 i jednotlivé příběhy osvobození různých regionů dnešního Ústeckého kraje jsou náměty jednotlivých kapitol.

více informací

Hádanka č. 11

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Dnešní otázka v rámci kvízu k výstavě "Písky známé i neznámé"

více informací

TŘETÍ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ Kuchařka a tank

Vyprávění Jiřiny Plecité (nar.1927) zaznamenala její dcera Daniela Doubková

Nic takovýho, jako je teď ta koróna, od války nepamatuju. Vždycky se někde něco mlelo, to jo, ale aby to takhle zamořilo celej svět... Moje maminka vyprávěla, jak po první válce byla ta španělská chřipka. To já ještě nebyla na světě, ale slyšela jsem, jak si báby o tom mezi sebou povídaly. Kdo byl nemocnej, kdo umřel... Lidi to ještě pamatovali. Moje máma zažila obě války, mezitím tahle chřipka, pak komunisti...
Copak bída, tu jsme zažili, ale hlavně, aby se lidi neprali. Mladý teď nejsou zvyklý si něco odepřít. My za války neměli nic. Všecko se shánělo. Ale hlad jsem neměla, to nemůžu říct. Učila jsem se kuchařkou u tety v Hradci, když mě nevzali na tu školu. Ale válka trvala šest let, to je dlouhá doba. Nějaký jídlo vždycky u tety v hospodě bylo. Brambory s omáčkou, chleba s marmeládou, to si moh´ každej vzít. Marmeláda byla sice z řípy nebo kdoví z čeho, hlad jsme ale neměli.

více informací

Štědrý „koronavir“ nadělil muzeu dárky

Díky karanténě získalo Muzeum města Ústí nad Labem už tři významné dary do sbírek. Dvě půvabné předválečné reklamy na místní likér „Klášterní tajemství“ a olejomalbu od známého ústeckého malíře a reklamního výtvarníka firmy Schicht Alfreda Kunfta. 
 
„Chtěli jsme potěšit naše návštěvníky v době nuceného uzavření muzea internetovou prezentací zajímavých exponátů v podobě 3D modelů, mezi kterými byla i reklamní plastika místní likérky z třicátých let. No a jedna návštěvnice na oplátku potěšila nás, když nám přes facebook nabídla tu samou, jen v německé jazykové mutaci, a k tomu přidala ještě další krásný kousek,“ komentoval přírůstek vedoucí historického oddělení Martin Krsek. 

více informací

Začala výstavba expozice Collegia Bohemica

V budově muzea v Ústí nad Labem začala být instalována stálá výstava Naši Němci, kterou připravuje Collegium Bohemicum o. p. s. Jako první je budována místnost nazvaná Arény veřejného života 1918–1938. Celkově bude v příštích měsících výstava instalována ve 20 výstavních místnostech na ploše přibližně 1500 m2. Zahrne dějiny česko-německého soužití v českých zemích od středověku do 20. století. Kromě politických dějin v ní bude zastoupen také hospodářský vývoj, umění či sport.

více informací

Hádanka č. 10

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Dnešní otázka v rámci kvízu k výstavě "Písky známé i neznámé"

více informací

DRUHÝ DÍL „PAMĚTÍ Z KARANTÉNY“ Pouť z Českého středohoří do Saska-Anhaltska

Moje jméno je Hedwig Rothe. Narodila jsem se 31. října 1933 jako osmé dítě manželů Karla a Herminy Kammelových v Hradišti/Ratsch. To je malé místo poblíž Levína a Lovečkovic na Litoměřicku. Moji rodiče měli malé hospodářství, které nás všechny uživilo.

…Když chodili moji bratři Karl a Josef do školy, existovala výměna školáků (tzv. handl). Němečtí mládežníci museli do českých rodin, aby se naučili řeč, a naopak. To mělo mé rodině v budoucnu přinést štěstí. Přišel rok 1939. Bratr Karl a Josef a muži mých sester Marthy a Marie museli narukovat k Wehrmachtu. Jako u všech rodin přišla starost o syny, muže, bratry a otce i z naší rodiny. Ale stal se zázrak, všichni čtyři tu barbarskou dobu přežili.

více informací

Hádanka č. 9

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Dnešní hádanka je paleontologickým unikátem, který si můžete prohlédnout a osahat na výstavě"Písky známé i neznámé".

více informací

Muzeum spouští seriál „Paměti z karantény“

První díl „Pamětí z karantény“, k jejichž sepsání vyzvalo seniory před 14 dny Muzeum města Ústí nad Labem, zveřejňuje dnes muzejní facebook a webové stránky. Zatím historikům dorazily vzpomínky od šesti autorek a autorů, včetně bývalých spoluobčanů z Německa. Úvodní zveřejněná ukázka popisuje příběh kožichu, který na severu Čech zanechala před svým odsunem jedna sudetoněmecká rodina. „Vzpomínám si, že mi padl jako ulitý a krásně hřál. Nosila jsem ho za účelem „větrání“ a zacházela s ním velmi opatrně. On mě totiž nepatřil,“ napsala ve svém příběhu osmdesátiletá Ústečanka Erika Lischke-Bahníková. O tom, jak to s kožichem dopadlo, si každý může přečíst na muzejním facebooku nebo webových stránkách, dokonce tam najdete i jeho fotku. V dalších poutavých historkách pamětnice vzpomíná na dramatický rok 1968 nebo na vyprávění maminky o turistickém hnutí z třicátých let. I ty budou muzejníci postupně zveřejňovat.

více informací

Hádanka č. 8

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Další otázka v rámci kvízu k výstavě "Písky známé i neznámé“, tentokráte tak trochu na velikonoční téma… 

více informací

První díl „Pamětí z karantény“ Kožíšek

Fotka byla pořízena v zimě 1959. Ukazuje mne jako 19letou dívku v hnědém, ¾ kožíšku. Vzpomínám si, že mi padl jako ulitý a krásně hřál. Nosila jsem ho za účelem „větrání“ a zacházela s ním velmi opatrně. On mě totiž nepatřil.

Jak jsem k němu přišla? Jezdívaly jsme s mojí matkou, Friedou Lischke, z Děčína do jejího rodiště do Království (Königswalde) u Šluknova a vždycky jsme navštívily paní Semerádovou v její útulné chaloupce. Ona se ještě před válkou v první Československé republice provdala za Čecha, pana Semeráda, a proto nemusela po válce opustit svůj domov. Měla syna Karla v mém věku, který mi už jako školák imponoval, protože měl na kontě plno uličnických kousků. Po válce často utekl i z domova, většinou, když mu hrozil nějaký trest. Že také utíkal přes blízkou hranici s Německem ke své odsunuté tetě, nebylo pro jeho rodiče zrovna příjemné. Ale to se časem poddalo, zejména i proto, že hranice i se spřáteleným NDR byla uzavřena.

více informací

Hádanka č. 7

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně představíme některé zajímavosti formou kvízu. Dnešní hádanka je opět z pískovců:

více informací

Lepší než na vlastní oči!


Možnost nahlédnout do svých depozitářů v době nuceného uzavření výstava a expozic nabízí od dnešního dne Muzeum města Ústí nad Labem. Prostřednictvím internetu potupně představí některé „špeky“ ze svých sbírek v podobě jejich 3D modelů.

více informací

Hádanka č. 6

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně představíme některé zajímavosti formou kvízu. Dnes něco z paleontologie:

více informací

Muzeum v karanténě

Muzeum města Ústí nad Labem je z důvodu protiepidemických opatření pro veřejnost uzavřeno. Zatím nikdo neví, kdy a jakým způsobem bude obnovena naše veřejná činnost. Ale ani v této situaci pracovníci ústeckého muzea nezahálí. Archeologové a přírodovědci jsou plně nasazeni v terénu, historici a knihovnice chystají nové výstavní projekty, ke kterým naše pedagožky připravují doprovodné programy. Samozřejmě, že neustále funguje ostraha a úklid, stejně tak jako ekonomické oddělení.

více informací

Hádanka č. 5

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně představíme některé zajímavosti formou kvízu. Dnešní hádanka souvisí opět s pískovcovou krajinou Českého Švýcarska:

více informací

Hvězdný písek

Sen každého sběratele písku je „star sand“ (hvězdný písek) z japonského souostroví Okinawa. 

Písek je biogenního původu, je složen z vápnitých pórézních schránek droboučkých mořských prvoků ze skupiny dírkovci (Foraminifera). Jejich vědecký název je Baculogypsina sphaerulata.

více informací

Hádanka č. 4

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně představíme některé zajímavosti formou kvízu.

více informací

Kniha „Geologie Českosaského Švýcarska“ v tisku

V koronavirové atmosféře, navzdory všem komplikacím, se rodí dlouho očekávaná publikace o neživé přírodě Českosaského Švýcarska. Kniha má 576 stran a podílel se na ní tým odborníků z několika institucí (J. Adamovič, R. Mikuláš, N. Belisová, Z. Vařilová, J. Kukla, ad.), texty jsou doplněny schématy, mapami či digitálními modely terénu a hlavně spoustou krásných fotografií od V. Sojky, Z. Patzelta, P. J. Juračky a dalších autorů. Kniha je členěna na sedm hlavních kapitol a  zahrnuje celé území Českosaského Švýcarska (oblasti zhruba odpovídající hranicím chráněných území na české i německé straně).

více informací

Hádanka č. 3

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně budeme představovat některé zajímavosti z výstavy formou kvízu. Neprozradíme ale všechno! To nejzajímavější si pro Vás schováme a až skončí současné složité období, budete moci výstavu osobně navštívit a nahlédnout do fascinujícího světa písku.

více informací

Senioři, pište paměti z karantény!

Kvůli koronaviru nemůžete ven? Skříně už máte třikrát přerovnané? Pište paměti! S touto výzvou míří k seniorům Muzeum města Ústí nad Labem. V ideálním případě chce průběžně vybrané pasáže zveřejňovat a pak z nich vydat i knížku.  
„O důchodcích se teď v souvislosti s nákazou mluví jako o nejohroženějších, ale nesmíme zapomínat, že jsou také nejzkušenější. Vždyť většina z nich už obdobně kritickou a občas i mnohem dramatičtější situaci zažila, ať už v roce 1938, 1945, 1948, 1968 nebo 1989 a ví, že svět se nezastavil. Ať zavzpomínají, jak se s tím tenkrát vypořádali. Také hromadili zásoby, báli se jít ven, jak si představovali budoucnost?“ Uvedl vedoucí historického oddělení Martin Krsek.

více informací

Hádanka č. 2

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně budeme představovat některé zajímavosti z výstavy formou kvízu. Neprozradíme ale všechno! To nejzajímavější si pro Vás schováme a až skončí současné složité období, budete moci výstavu osobně navštívit a nahlédnout do fascinujícího světa písku. Dnes pro vás máme fotografii z exotického prostředí...

více informací

Hnízdění sokolů stěhovavých na teplárně Trmice

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kriticky ohrožený dravec, který hnízdí i v České republice. V minulosti u nás hnízdil pouze na skalách. Tam je nyní ale velmi živo, milují je i turisté, horolezci, trampové a sokoli si kromě skal našli i další klidné místo pro hnízdění. Průmyslové výškové stavby. Jeden pár tak již od roku 2016 pravidelně hnízdí i na teplárně Trmice. Ve spolupráci s vlastníkem – skupinou ČEZ, jsme jim nainstalovali budku pro bezpečné hnízdění. A sokoli zde v budce pravidelně hnízdí.

více informací

Hádanka č. 1

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Rozsáhlá území tvořená pískem mohou na první pohled působit jako sterilní a nehostinné prostředí. Zdání však klame a třeba rozpálené pouštní písky se staly domovem mnoha tvorů a rostlin. I písčitá dna řek, jezer a moří obývají různé druhy vodních živočichů. A nesmíme opomenout pískovcovou krajinu Českého Švýcarska zrozenou z křídového moře, kterou dnes obývá mnoho vzácných živočichů a rostlin...

více informací

CYKLUS PŘEDNÁŠEK „CESTY DO MINULOSTI 2020“

„JAN AMOS. KOMENSKÝ JAKO NADČASOVÝ ZDROJ INSPIRACE“, díl I.

Téma: Studenti Jednoty bratrské na zahraničních vzdělávacích institucích na počátku 17. století

Přednáší: PhDr. Markéta Růčková, Ph.D. (Archiv hlavního města Prahy)

18. března 2019 (středa) v 17.00 Vstupné 20 Kč

Členové Jednoty bratrské, ať již laikové nebo budoucí duchovní, odcházeli před rokem 1620 za vyšším vzděláním na protestantsky orientované vzdělávací instituce. Nález úředního archivu jednoho z posledních předbělohorských biskupů Jednoty Matouše Konečného z roku 2006 a jeho následné zpracování umožnilo poodhalit pozadí studií i všedních dnů během zahraničních pobytů zejména budoucích bratrských služebníků.

více informací

Světový rekord! V muzeu opravdu mají 700 Střekovů!

Dětské sčítání hradů na výstavě 700x Střekov potvrdilo, že se podařilo ústeckým muzejníkům naplnit množství obsažené v samotném názvu expozice. I díky vydatné pomoci veřejnosti, která přispěla řadou zápůjček, mohli návštěvníci zhlédnout na jednom místě neuvěřitelných 700 vyobrazení ústecké dominanty v těch nejrozmanitějších formách. Což je bezesporu světový rekord hodný zápisu do Guinnessovy knihy.

více informací

Krajské kolo geologické olympiády (GO) 2020

Termín:
 
AKTUÁLNÍ INFO K POŘÁDÁNÍ GO V SOUVISLOSTI S KORONA VIREM:

Krajské kolo GO bude letos zajišťovat pro celou ČR Masarykova Universita v Brně a to distanční formou. Uskuteční se ve středu 15. dubna 2020 v 10.00 hodin elektronickým způsobem (elektronický test).

Soutěž ve znalostech z geologických disciplín je určena žákům základních a studentům středních škol. Cílem je napomáhat výuce o neživé přírodě, vyhledávat talentované žáky a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst v tomto směru.

více informací

Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945

Dovolujeme si Vás tímto způsobem pozvat k aktivní účasti na kolokviu „Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945“, které se bude konat v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 21. až 22. května 2020. 
 
Poslední rok druhé světové války probíhal na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945 v hektickém tempu. Kvůli přemístění stovek zbrojních závodů a vysoké poptávce po pracovní síle vzrostl počet válečných zajatců v zajateckých táborech, především v sudetské župě vznikla řada pobočných koncentračních závodů, a zároveň byla tato území čím dál důležitějším útočištěm pro vybombardované říšské Němce, resp. pro děti z letecky ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem náletů spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody na našem území a spolu s tím rostl počet obětí z řad civilního obyvatelstva. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, předvoj mohutné uprchlické vlny, která na konci ledna 1945 zaplavila župu, a v protektorátu byla spojena s eufemistickým označením „národní hosté“.

více informací

EXPONÁT MĚSÍCE BŘEZNA - Terezínské poukázky (1943-1945) a jejich zapomenutý příběh

Dne 15. března 1939 se do budovy Národní banky Československé dostavil zástupce Německé říšské banky Dr. Friedrich Müller s početnou skupinou příslušníků SS, aby převzal dozor nad touto institucí. Na základě vládního nařízení č. 96/1939 Sb byl změněn název ústavu a vznikla Národní banka pro Čechy a Moravu, přičemž dosavadní orgány této instituce zůstaly formálně zachovány. Okupační správa uplatňovala svůj vliv prostřednictvím zmocněnců říšské banky i říšského ministerstva hospodářství a řídila personální politiku. Návrhy, rytecké práce i tisk protektorátních platidel probíhaly pod dozorem okupační správy v sekci Tiskárna bankovek. Sem také koncem roku 1942 zaslal úřad říšského protektora příkaz k vyhotovení poukázek v hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 korun určených pro židovské ghetto v Terezíně. Zakázku měl provést přední rytec Jindra Schmidt, jemuž bylo donedávna připisováno také autorství návrhu. Výstavka upozorňuje na doposud málo známé skutečnosti, které se zrodu tohoto platidla týkají a připomíná osobnost a osud všestranně nadaného a v numismatické literatuře doposud opomíjeného skutečného autora návrhu.

více informací

Má už muzeum opravdu 700 Střekovů?

Dnešním dnem začíná v Muzeu města Ústí nad Labem soutěž pro děti ve sčítání exponátů s motivem hradu Střekova na výstavě „700x Střekov“.  Muzejníci zároveň naposled rozšířili expozici o zhruba dvacítku nově získaných artefaktů zapůjčených nebo darovaných veřejností, mimo jiné i o dosud největší přírůstek v podobě patrioticky pomalované šatní skříně z pozůstalosti ústeckého vlastivědce a malíře Aloise Komára. Při vernisáži výstavy v srpnu loňského roku nechali muzejníci provokativně jeden ze čtyř výstavních sálů zcela prázdný, jen s nápisem „Vystav tvůj Střekov!“. Chtěli zapojit do tvorby expozice veřejnost. Podařilo se tak vyzískat přes stovku přírůstků a k tomu další více než stovku pro webové stránky www.tvůjstrekov.cz. „Přijímání dalších jsme včera stopli, čímž se počet exponátů definitivně ustálil. Nikdo z nás zatím přesně neví, kolik vyobrazení zříceniny se výstavě nakonec koncentrovalo. Víme jen orientačně, že jsme výstavu začínali se 400 až 500 Střekovy. Ale samozřejmě si to také spočítáme,“ poznamenal kurátor výstavy Martin Krsek. Jeho přáním bylo dosáhnout minimálně počtu 700, čímž by se podařilo naplnit číslovku v názvu výstavního projektu.

více informací

Cyklus historických přednášek CESTY DO MINULOSTI – ročník 2020


J. A. KOMENSKÝ - NADČASOVÝ ZDROJ INSPIRACE

V roce 2020 si připomínáme 350 let od úmrtí J. A. Komenského, osobnosti, která obohacovala kulturní i spirituální dějiny Evropy od 17. století dodnes. Jeho pozoruhodný myšlenkový svět je stále téměř nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro různé aktivity lidské společnosti a nabízí interdisciplinární tematické okruhy a náměty také pro letošní přednáškový cyklus. Protože se Komenskému již mnozí z našich přednášejících v minulých letech věnovali, budou nyní přednostně vybírány dosud nezmíněné náměty, skutečnosti, souvislosti a inspirativní aspekty z jeho života a díla. Některé z nich mají i regionální rozměr, jako např. jeho spolupráce s rodákem z Lučního Chvojna na Ústecku Georgem Ritschelem.

více informací

Krušnohorské noviny - Erzgebirgs-Zeitung

Před 140 lety vyšlo první číslo vlastivědného časopisu Erzgebirgs-Zeitung. Časopis v letech 1880 až 1943 vydával svaz turistických spolků. Poslední číslo vyšlo v dubnu 1943. První čísla byla vydávána v Jirkově u Chomutova a vycházela čtvrtletně. Od roku 1888, kdy svaz již působil v Teplicích-Šanově, měl časopis rozšířený obsah a stal se měsíčníkem.  

Obsah není přísně omezen jen na oblast Krušných hor, ale najdeme zde články z celé oblasti severozápadních Čech a Českého středohoří. V roce 1931 vyšel samostatně rejstřík k  padesáti ročníkům. Časopis dodnes patří k cenným zdrojům informací o Krušnohoří a okolí. Severočeská vědecká knihovna časopis digitalizuje, poté bude obsah všech šedesáti tří ročníků přístupný v digitální knihovně Kramerius.

více informací

Exponát měsíce ledna - Pianino zn. H. Raeshe

Do sbírek Muzea města Ústí nad Labem daroval nástroj pan Pavel Kryl z Ústí nad Labem v lednu r. 2020.
Pianino – italsky malé piano - je v podstatě malý vztyčený klavír, jehož rezonanční deska i struny jsou ve skříni nástroje umístěny vertikálně a zabírají prostor téměř celé výšky nástroje. Tím se liší od běžného klavíru, který má struny i rezonanční desku v horizontální poloze. Předchůdcem pianina byl „žirafový“ klavír, jehož rezonanční deska i struny byly umístěny nad klávesnicí a nástroj tak dosahoval značné („žirafí“) výšky.

více informací

SOUTĚŽ V POČÍTÁNÍ STŘEKOVŮ

Ve dnech 11. 2. -3. 3. 2020 bude probíhat soutěž pro děti v počítání hradů Střekovů ve výstavě 700x Střekov.

Příští týden uzavíráme přijímání dalších exponátů do výstavy a i příspěvků na webové stránky www.tvujstrekov.cz a začneme sčítat. 
JE JICH OPRAVDU 700?

Úkolem pro děti bude sečíst všechny vyobrazené hrady Střekov a to na obrazech, pohlednicích, fotografiích, ale i na všech předmětech ve výstavě a také na webových stránkách, kam zasílali vyobrazení hradu návštěvníci.

více informací

Leopold Pölzl – Žijí ve tmě

Srdečně Vás zveme na křest knihy ve čtvrtek 30. 1. 2020 od 17.00 hodin v Muzeu města Ústí nad Labem, Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem.

Leopold Pölzl (1879–1944) byl v letech 1920–1923 a 1931–1938 starostou Ústí nad Labem. V roce 1928 napsal sérii reportáží o bytové nouzi v Ústí nad Labem nazvanou Žijí ve tmě (Die im Dunkeln leben). Články vyšly v různých sociálně demokratických denících, mj. v teplických novinách Freiheit. Nyní vychází poprvé v knižní podobě, a to v německém originále s českým překladem.

Knihu vydalo Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci se Seliger-Gemeinde e. V.  s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti. Vstup volný.
 

Vývrat v Tisé odhalil fosílie

Vývrat břízy v Tiských stěnách odkryl ke konci loňského roku pískovcovou vrstvu s fosíliemi z druhohor, z geologického období křídy (stáří cca 90 mil. let). Nález zkamenělin ohlásil Správě Národního parku České Švýcarsko německý turista. Její pracovníci ve spolupráci s geoložkou Muzea města Ústí nad Labem nález zdokumentovali, část fosílií byla vyjmuta z pískovcového masívu a byla přemístěna do muzejního depozitáře.

více informací

Hodiny, co stály tisíce hodin

Výsledek dvaceti let cizelérské práce prezentuje v Muzeu města Ústí nad Labem Ústečan Pavel Pitelka. Tolik času mu trvalo dokončení volné repliky stolových barokních hodin, jejichž obrázek ho kdysi zaujal ve starém kalendáři. 
Osmdesátiletý kutil měl k jemné práci, jež vyžadovala obří trpělivost, vždy blízko. Vyučil se v ústeckém podniku ZPA (Závody průmyslové automatizace) jako mechanik měřicích přístrojů, kde pak léta pracoval. Poté zakotvil na protetice, kde vyráběl trupové ortézy pro děti s postižením páteře. Doma po odpolednech a po večerech pomocí lupínkové pilky a zubních frézek formoval mosazné dílce podle vystřiženého obrázku. „Říkal jsem si, že musím ty hodiny vidět na živo, a tak se mi podařilo domluvit návštěvu depozitáře Uměleckoprůmyslového muzea, kde je mají uloženy. Jsou o trošičku menší, než jsem si myslel,“ doplnil Pavel Pitelka. Měl možnost si hodinářský skvost vyrobený v Augsburgu roku 1736 Johannesem Beitlrockhem detailně změřit a zakreslit.

více informací

Kresby Miroslava Houry

Miroslav Houra (* 3. 8. 1933 - + 19. 1. 2006) patří k nejvýznamnějším osobnostem výtvarného umění na Ústecku ve druhé polovině 20.století. Do severozápadních Čech přišel v roce 1955 jako učitel výtvarné výchovy, v Ústí nad Labem žil od roku 1960 až do své smrti. Práce pedagoga mu byla znemožněna počátkem sedmdesátých let, po zbytek života se věnoval volné výtvarné tvorbě.

více informací

Exponát měsíce ledna - Nově objevené daguerrotypie

Daguerrotypie je první úspěšný kompletní fotografický proces v historii fotografie. 7. ledna tomu bude již 181 let, kdy byla daguerrotypie představena na setkání Académie des sciences v Paříži. Daguerrotypie je pojmenována po Louis-Jacques-Mandé Daguerreovi (1787–1851), jenž proces vynalezl společně s Nicéphore Niépcem (1765–1833). Základem pro daguerrotypii je vysoce vyleštěná kovová deska - je to tenká vrstva stříbra na měděném podkladu. Každá daguerrotypie je jedinečná tím, že je vytvořena přímou expozicí ve fotografickém přístroji.

více informací

Vojenská bunda, co zažila první atomový výbuch, skončila v Ústí

Z amerického Washingtonu dorazil mimořádný vánoční dárek do Muzea města Ústí nad Labem. Ježíškem je Christopher Hornig, syn vědců Lilli a Dona Hornigových, kteří se za druhé světové války zásadně podíleli na vývoji atomové bomby svržené v srpnu 1945 na Nagasaki. V balíčku se skrývala vojenská bunda americké armády z druhé světové války, kterou nosila Lilli Hornig v poušti Los Alamos v Novém Mexiku v rámci svého nasazení na tajném projektu „Manhattan“. Jde o jediný artefakt v českých muzejních sbírkách přímo spojený s touto zlomovou historickou událostí. 

více informací

Střekov na kufru, kronice i v betlémě

Dalším upgradem v pondělí prošla výstava 700x Střekov v Muzeu města Ústí nad Labem. Přehlídku artefaktů s motivem Střekova doplnilo 26 přírůstků, které v minulých týdnech zapůjčili či darovali návštěvníci. Nejcennější kousek představuje velký romantický obraz Střekova z osmdesátých let 19. století. Je nepodepsaný, ale někteří kunsthistorici ho přičítají slavnému českému malíři Hugo Ullikovi. 
Už podruhé se výstava zásadně rozšířila. Tak se naplňuje záměr autorů zapojit do tvorby expozice veřejnost. Provokativně při vernisáži nechali jeden ze čtyř výstavní sál zcela prázdný, jen s nápisem „Vystav tvůj Střekov!“. Dosud se touto výzvou podařilo získat ke stovce artefaktů.

více informací

Projekt „Ústecká NEJ“ inspiroval už třetí město

Víte, kde se vyráběly první české žiletky, kde se narodila panička nejslavnější lvice světa Elsy Joy Adamsonová anebo odkud vzešla legendární sušenka Fidorka? To všechno se dočtete v knize „Opavská NEJ“, která je nejčerstvější novinkou knihovny Muzea města Ústí nad Labem, dnes poprvé připravenou pro čtenáře. A proč v Ústí propagujeme Opavu? Protože přímou inspirací pro „Opavská NEJ“ byl úspěšný projekt našeho muzea z let 2006 až 2007 „Ústecká NEJ“ a tato úzká provázanost se promítla i minulý týden do slavnostního křtu nové publikace. 
„Kmotrem byl ústecký historik Martin Krsek, autor Ústeckých NEJ, jež Opavu inspirovala. „Idea vznikla ve chvíli, kdy jsem pořád poslouchal, jak je to u nás nejhorší a nejsmradlavější. Možná to souvisí s jakousi vykořeněností. S odsunem německých obyvatel odešla i velká část kolektivní paměti včetně povědomí o největších nej,“ konstatoval. Opava je třetím městem, které projekt inspiroval, knihu svých nej mají i Teplice a Litoměřice.“ (citace článku Opava zná svých třiatřicet nej, Mf DNES, Kraj Moravskoslezský, 22. 11. 2019)

více informací

Zachráněná hrotnice z Větruše

Klenot z věže výletní restaurace Větruše v Ústí nad Labem nezničil požár z roku 2000, jak všichni předpokládali. Po devatenácti letech od zkázy ho jeho tehdejší zachránce předal do ústeckého muzea. 
Vyhlášený ústecký „zámeček“ postavený v roce 1897 podle návrhu předního severočeského stavitele Alwina Köhlera, přivedli během 90 let 20. století privatizační podvodníci na pokraj zkázy. Ta vyvrcholila v noci z 12. na 13. července 2000, kdy někdo rozdělal ve vyhlídkové věži táborák a od něj vzplála jehlancová střecha, která během požáru zcela shořela. Naštěstí tlak veřejnosti přiměl tehdejší politickou reprezentaci města Ústí nad Labem, aby v roce 2001 ruinu za 2,5 miliónů vykoupila a zachránila. V roce 2004 dostala věž novou střechu, která ale nebyla zcela věrnou kopií původního stavu. Špičku již nezakončovala tzv. hrotnice. To je mohutná železná tyč, nesoucí různé kované a tepané ozdoby, hlavně korouhev.

více informací

O záchraně sýčka se jedná v Ústí nad Labem

Dne 29. října 2019 se sjelo přes 40 oborníků na sýčka obecného (Athene noctua) z České republiky, Německa a Polska do Ústí nad Labem, aby na konferenci k projektu ATHENE v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem projednali dosavadní výsledky tohoto tříletého mezinárodního projektu. Součástí konference je samozřejmě i diskuse nejen o výsledcích, ale také o další ochraně tohoto mizejícího druhu. Sýček v posledních desetiletích dramaticky mizí z krajiny střední Evropy a hrozí zde jeho úplné vyhynutí. Počátkem 20.století patřil sýček obecný k našim nejběžnějším sovám, jeho celková populace se odhadovala v řádech desítek tisíc hnízdících párů. Ještě kolem roku 1970 odhadem hnízdilo v českých zemích asi 2000 párů sýčků, od druhé poloviny 80.let minulého století ale došlo k dalšímu dramatickému poklesu a nyní se odhaduje na posledních 100 až 130 hnízdících párů v celé České republice. Největší část populace sýčka obecného žije dnes na území Ústeckého kraje a části přilehlého Středočeského kraje. Sýček je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy v Červeném seznamu ptáků České republiky.

více informací

Karikaturista Marek Douša ve výstavě Střekov 700x

Výstava „700x Střekov“ se opět o kousek přiblížila své metě vystavit 700 různých artefaktů s motivem zříceniny Střekova symbolicky k letošním 700. výročí první zmínky o hradu. Veřejnost dosud už rozšířila expozici o více než 130 příspěvků, a to jak prostřednictvím webu www.tvujstrekov.cz, kam je možné nahrávat obrázky, které se on-line promítají do výstavy, tak zapůjčením či darováním „svých“ Střekovů přímo do muzea.

více informací

Návštěvníci přinesli už sto nových exponátů na výstavu 700x Střekov!

Netradiční nápad zapojit do tvorby výstavy „700x Střekov“ veřejnost se ústeckému muzeu vyplácí. Už sto příspěvků od návštěvníků obohatilo expozici otevřenou začátkem srpna k 700. výročí první zmínky o slavném hradu Střekov. Právě za pomoci takto získaných exponátů hodlají muzejníci dosáhnout hranice 700 různých vyobrazení romantické zříceniny a dodat tak další obsah názvu výstavy „700x Střekov“. Ač jim do konce výstavy zbývají ještě čtyři měsíce, už se k této metě notně přiblížili. 

„Nejčastěji k nám lidé nosí obrazy, jak od profesionálních malířů, tak vlastní tvorbu. Ale objevily se i nečekané kuriozity, třeba plechovka od bonbónů s reprodukcí slavného Richterova obrazu „Přívoz pod Střekovem, turistické hole pobité pamětními odznaky s vyobrazením hradu Střekov, nebo nášivka tělovýchovné jednoty. Věci zařazujeme do výstavy s popiskem, v němž zdůrazníme osobní vazbu na zapůjčitele,“ poznamenal kurátor výstavy Martin Krsek. Pro tyto exponáty vyčlenili muzejníci zvláštní místnost, která zela při vernisáži prázdnotou, dnes je už z větší části zaplněná.

více informací

ATHENE – Péče o největší zbytkové populace sýčků obecných

Projekt funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním cílem projektu je podpora hnízdních příležitostí, odstranění antropogenních (člověkem vytvořených) pastí a úprava loveckých teritorií zbytkových populací sýčků v severních Čechách. V rámci tříletého (2017–2019) sasko-českého projektu ATHENE probíhá pravidelný monitoring rozšíření a velikosti populace sýčka obecného i jeho habitatů. Na lokalitách s výskytem sýčka jsou vyvěšovány bezpečné budky.

více informací

Filmová hvězda z ulice Na Nivách míří do muzea

Těsně před demolicí legendární ústecké ulice Na Nivách dnes (28. 3. 2019) sejmuli historici Muzea města Ústí nad Labem domovní znamení z fasády někdejší restaurace „U Studánky“. Reliéf korbelu s pivní pěnou pochází z roku 1911 a bude v muzejních sbírkách reprezentovat nejen více než stoletou historii, ale i dramatickou současnost zdejších domů.
 
„Jde o specifickou ukázku výzdoby secesní architektury a zároveň o světově známou filmovou kulisu. Zrovna dnes bude mít premiéru velkofilm Británie, Německa a USA „Zraněná srdce“, kde ulice Na Nivách představuje rozbombardovaný Hamburk a domovní znamení zdejší hospody ční v čele jednoho z nejpůsobivějších záběrů,“ poznamenal historik Martin Krsek.

více informací

Výzkum vyder v Krušných horách

Vydra říční je šelma, která se po desítkách let navrátila i do potoků Krušných hor a je možné se s ní potkat i na tocích v podkrušnohoří. Jak jsou na tom vydry v této oblasti? Jsou toky v Krušných horách pro vydry izolované či mohou vydry přecházet z Čech do Saska, z horských toků dolů na hlavní toky Ohři a Labe přes krajinu povrchových hnědouhelných dolů, kde z řek vznikly silně znečištěné kanály na odtok vody? Dokáží naopak využít nově vytvořené vodní plochy vzniklé po těžbě hnědého uhlí? Odkud se vydry do Krušných hor vrátily? Z jižních Čech či z přilehlého Saska? Jaké jsou zde rizikové faktory pro jejich další život? Je možné rizikové faktory a kritická místa upravit a vydrám zajistit lepší budoucnost? A kdo by to mohl udělat? Na tyto otázky bychom chtěli odpovědět v rámci projektu Lutra lutra, který právě rozjíždíme.

více informací

Pamětní deska dragouna Friedricha Jordana

Příběh začíná během napoleonských válek 29. srpna 1813, kdy královské město Ústí nad Labem na dva dny obsadila francouzská vojska. Ta požadovala zajistit zásobování mužstva i krmivo pro koně. Když se 30. srpna odpoledne francouzští vojáci dověděli, že v bitvě u Chlumce nad francouzským sborem zvítězila spojenecká vojska Ruska, Rakouska a Pruska, tak sebrali Ústečanům, co mohli a rychle se s kořistí snažili město opustit. Na odchod se pokusili město Ústí nad Labem také zapálit. V tom jim zabránil náhlý útok rakouských vojáků, kteří přišli k Ústí nad Labem od Terezína. V jejich čele se do ulic města dostal také dragoun Friedrich Jordan, který hnal poslední Francouze Dlouhou ulicí až k tehdejší Drážďanské bráně. Poslední francouzské výstřely od této brány vzaly statečnému F. Jordanovi život. Padlý voják byl vzápětí pohřben na městském hřbitově u kostela sv. Materny na dnešním Lidickém náměstí.

více informací

Stěhování sochy od H. Zettlitzera

Soukromá sbírka umění Adolfa Hitlera, hlavně v této souvislosti bohužel rezonuje jméno duchcovského sochaře Hermanna Zettlitzera. A přitom jeho mimořádná díla nestála jen v obýváku nacistického zločince, ale zdobila a někde dodnes zdobí veřejný prostor v severních Čechách. V pátek ráno došlo ke stěhování jedné z jeho největších dochovaných plastik dvousoší ženského aktu ze Severočeské vědecké knihovny do objektu ústeckého muzea. Zhruba dvě tuny vážící socha se v pátek 20. 7. pomocí těžkotonážního jeřábu vznesla nad střechu knihovny, aby našla nové místo v atriu muzea. Vzácné dílo mezinárodně uznávaného severočeského umělce se stěhuje už po několikáté. Původně si ji v roce 1933 u Zettlitzera objednal majitel vily, v níž dnes knihovna sídlí, ústecký průmyslník Carl Wolfrum a sloužila jako venkovní kašna za okny pánského salónu.

více informací

Záchrana mozaiky

Muzeum města Ústí nad Labem po dohodě s vlastníkem nemovitosti zahájilo ve čtvrtek 12.7.2018 práce na transferu mozaiky, která je umístěna na vnější zdi budovy na Masarykově třídě v Ústí nad Labem, v místech u křižovatky před hotelem Clarion. Vlastník nemovitosti v těchto místech plánuje zahájit stavební práce v nejbližší možné době, což je důvod pro její sejmutí. Vlastní práce provádějí konzervátoři Muzea města Ústí nad Labem PhDr. Jiří Belis a Bc. Jakub Doležel ve spolupráci s restaurátorkou akademickou malířkou MgA. Magdalenou Kracík Štorkánovou, Ph.D. a ve spolupráci s členy odborného spolku Art & Craft Mozaika.

více informací

Nacistický tunel ožívá po 80 letech

Detaily o nacistickém projektu na velkorysý tunel skrz Mariánskou skálu v Ústí nad Labem prozrazuje nový objev ústeckého muzea. Do sbírek se dostal koupí dosud neznámý plán z roku 1944 se zakreslením částečně realizované stavby, která měla umožnit propojení středu města se čtvrtí Krásné Březno i v době největších povodní na Labi.
Tunel měl měřit cirka 620 metrů a měl být dvou tubusový jako u dnešních moderních dálničních tunelů s šířkou každého tubusu 6 metrů a výškou 4,2 metrů. Na jedné straně měl ústit za dnešním parkovacím domem do ulice Velká Hradební a na druhé straně do prostor dnešního kamenolomu. Po délce měl mít osm únikových a větracích štol, jejichž výstupy mířily směrem k Labi do kolejiště.

více informací

Poklad z Roztok

Po skrýši s pokladem šlapaly nevědomky přes sedmdesát let čtyři generace majitelů staré chalupy v Roztokách u Povrlů. Tedy až do minulého víkendu, kdy se pod podlahou obývacího pokoje podařilo najít šest truhlic s věcmi ukrytými na konci druhé světové války. Nález byl předán pracovníkům ústeckého muzea. „Zvětšovali jsme místnost v patře a bourali příčku. Přítel je takový hledač pokladů, takže říkal, že se podívá pod prkna podlahy, když už je všechno tak rozbourané. Překvapivě objevil něco jako poklop, no a když ho zvedl, opravdu ten poklad našel,“ popsala okolnosti nálezu Natálie Žáčková (depot společně našli Kryštof Horký a Vladimír Žáček). Ovšem obecné představě pokladu se tento nález poněkud vymyká. Šest různě velikých truhel a jeden hrnec totiž obsahovaly převážně textilie, ať už v podobě oblečení či ložního prádla, tak ve formě nepoužitých látek. „Za druhé světové války nebo v letech po ní, to přesto poklad byl.

více informací

Ústecké muzeum objevilo unikátní lehokolo z roku 1880

Bylo jich jen devět na světě a teď přibylo desáté. Ústecké muzeum nyní objevilo ve svých sbírkách jízdní kolo unikátní konstrukce. Leželo v depozitáři přes osmdesát let bez přesného určení. Teď se v něm podařilo identifikovat produkt rakouského pionýra výroby bicyklu vlastní konstrukce Josefa Erlacha. Jde de facto o předchůdce dnes populárního lehokola. 
„Letos máme dvousté výročí vynálezu bicyklu a kolegové z duchcovského muzea nás v létě požádali o zapůjčení nějakých historických kol na malou tematickou výstavu. Tam naše sbírkové kusy viděl přední český sběratel historických kol a historik Jan Králík, a když ho budu doslova citovat, sevřela se mu při tom pohledu pumpa,“ popsal cestu k objevu kurátor technických sbírek Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.

více informací

Aktuality

08.07.2020

15. 7. / ST / 10.00–16.00
PÍSKOHRANÍ V ATRIU
Doprovodný program k výstavě Písky známé i neznámé. Zábavné hrya tvořivé dílny, dobrodružná písečná stezka za luštěním záhadného nápisu, prohlídka výstavy Písky známé i neznámé. Vstupné 50/30 Kč

01.07.2020

21. 7. / ÚT / 17.00
GEOLOGIE ČESKOSASKÉHO ŠVÝCARSKA
Povídání o nové knize, o jejím vzniku, vybraných geologických tématech a zajímavostech souvisejících s těžbou pískovců, autorské čtení s komentářem. Vstupné 50 Kč

08.07.2020

22. 7. / ST / 16.00
MUZEUM ČTE DĚTEM
Čtení pro děti doplněné doprovodnými aktivitami a dílnou. Čte Martina Pospíšilová.  Vstupné děti 20 Kč, doprovod zdarma

09.07.2020

30. 7. / ČT / 9.15 / Tisá u kostela svaté Anny
VÝLET DO PÍSKOVCOVÝCH SKAL
Tiské stěny jsou ukázkovým skalním městem s množstvím věží, roklí a skalních dutin. Pískovcovým labyrintem vás bezpečně provedou muzejní přírodovědci (geolog, entomolog a botanik). Doprava individuální, sraz v 9:15 v Tisé u kostela. Informace na emailu: pospisilova@muzeumusti.cz, telefon: 774 231 862. Max. počet účastníků 20, vstupenky je nutné rezervovat předem na: www.vstupenkyusti.cz nebo v pokladně muzea. Vstupné 50 Kč

09.07.2020

9. 7. / 23. 7. / 30. 7. / ČT / 10.00 / Chlumec-Horka
ARCHEOLOGICKÉ LÉTO
Vydejte se s námi po stopách předků v našem regionu a navštivte raně středověkou celnici a místo několika bitev. Lokalitou Chlumec-Horka vás provede vedoucí archeologického oddělení ústeckého muzea Mgr. Eliška Wiesnerová. Účast na komentované prohlídce je bezplatná, nicméně vybraný termín je třeba si rezervovat na: www.arup.cas.cz/archeologicke-leto Vstup volný

29.06.2020

30. 6. – 30. 8. / ÚT–NE / 9.00–18.00
LETNÍ ČÍTÁRNA
Letní čítárnu otevíráme letos již 30. června a využít ji můžete až do konce srpna. Po oba měsíce budou na terase muzea připraveny stolky, židle, lehátka a knihovnička s časopisy pro děti i dospělé, k dispozici budou také stolové společenské hry. Společným tématem doprovodných přednášek je cestování.

 
 
©2011 Muzeum města Ústí nad Labem | email: muzeumusti@muzeumusti.cz | tel.: +420 475 210 937 webmaster
TravelSoft CMS 3.0
město Ústí nad Labem zřizovatelem Muzea města Ústí nad Labem je
Statutární město Ústí nad Labem.