česky  |  deutsch  |  english
   hledat

PÍSKY ZNÁMÉ I NEZNÁMÉ aneb fascinující svět obyčejného písku

Muzeum v karanténě

Muzeum města Ústí nad Labem je z důvodu protiepidemických opatření pro veřejnost uzavřeno. Zatím nikdo neví, kdy a jakým způsobem bude obnovena naše veřejná činnost. Ale ani v této situaci pracovníci ústeckého muzea nezahálí. Archeologové a přírodovědci jsou plně nasazeni v terénu, historici a knihovnice chystají nové výstavní projekty, ke kterým naše pedagožky připravují doprovodné programy. Samozřejmě, že neustále funguje ostraha a úklid, stejně tak jako ekonomické oddělení.

více informací

Hádanka č. 4

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně představíme některé zajímavosti formou kvízu.

více informací

Kniha „Geologie Českosaského Švýcarska“

V koronavirové atmosféře, navzdory všem komplikacím, se rodí dlouho očekávaná publikace o neživé přírodě Českosaského Švýcarska. Kniha má 576 stran a podílel se na ní tým odborníků z několika institucí (J. Adamovič, R. Mikuláš, N. Belisová, Z. Vařilová, J. Kukla, ad.), texty jsou doplněny schématy, mapami či digitálními modely terénu a hlavně spoustou krásných fotografií od V. Sojky, Z. Patzelta, P. J. Juračky a dalších autorů. Kniha je členěna na sedm hlavních kapitol a  zahrnuje celé území Českosaského Švýcarska (oblasti zhruba odpovídající hranicím chráněných území na české i německé straně).

více informací

Hádanka č. 3

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně budeme představovat některé zajímavosti z výstavy formou kvízu. Neprozradíme ale všechno! To nejzajímavější si pro Vás schováme a až skončí současné složité období, budete moci výstavu osobně navštívit a nahlédnout do fascinujícího světa písku.

více informací

Senioři, pište paměti z karantény!

Kvůli koronaviru nemůžete ven? Skříně už máte třikrát přerovnané? Pište paměti! S touto výzvou míří k seniorům Muzeum města Ústí nad Labem. V ideálním případě chce průběžně vybrané pasáže zveřejňovat a pak z nich vydat i knížku.  
„O důchodcích se teď v souvislosti s nákazou mluví jako o nejohroženějších, ale nesmíme zapomínat, že jsou také nejzkušenější. Vždyť většina z nich už obdobně kritickou a občas i mnohem dramatičtější situaci zažila, ať už v roce 1938, 1945, 1948, 1968 nebo 1989 a ví, že svět se nezastavil. Ať zavzpomínají, jak se s tím tenkrát vypořádali. Také hromadili zásoby, báli se jít ven, jak si představovali budoucnost?“ Uvedl vedoucí historického oddělení Martin Krsek.

více informací

Hádanka č. 2

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Novou výstavu "Písky známé i neznámé" není možné aktuálně navštívit. Proto jsme se rozhodli, že Vám ji přiblížíme alespoň online a postupně budeme představovat některé zajímavosti z výstavy formou kvízu. Neprozradíme ale všechno! To nejzajímavější si pro Vás schováme a až skončí současné složité období, budete moci výstavu osobně navštívit a nahlédnout do fascinujícího světa písku. Dnes pro vás máme fotografii z exotického prostředí...

více informací

Hnízdění sokolů stěhovavých na teplárně Trmice

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kriticky ohrožený dravec, který hnízdí i v České republice. V minulosti u nás hnízdil pouze na skalách. Tam je nyní ale velmi živo, milují je i turisté, horolezci, trampové a sokoli si kromě skal našli i další klidné místo pro hnízdění. Průmyslové výškové stavby. Jeden pár tak již od roku 2016 pravidelně hnízdí i na teplárně Trmice. Ve spolupráci s vlastníkem – skupinou ČEZ, jsme jim nainstalovali budku pro bezpečné hnízdění. A sokoli zde v budce pravidelně hnízdí.

více informací

Hádanka č. 1

ŽIVOT V PÍSKU A PÍSKOVCI

Hádankový cyklus k výstavě „Písky známé i neznámé aneb fascinující svět obyčejného písku”

Rozsáhlá území tvořená pískem mohou na první pohled působit jako sterilní a nehostinné prostředí. Zdání však klame a třeba rozpálené pouštní písky se staly domovem mnoha tvorů a rostlin. I písčitá dna řek, jezer a moří obývají různé druhy vodních živočichů. A nesmíme opomenout pískovcovou krajinu Českého Švýcarska zrozenou z křídového moře, kterou dnes obývá mnoho vzácných živočichů a rostlin...

více informací

CYKLUS PŘEDNÁŠEK „CESTY DO MINULOSTI 2020“

„JAN AMOS. KOMENSKÝ JAKO NADČASOVÝ ZDROJ INSPIRACE“, díl I.

Téma: Studenti Jednoty bratrské na zahraničních vzdělávacích institucích na počátku 17. století

Přednáší: PhDr. Markéta Růčková, Ph.D. (Archiv hlavního města Prahy)

18. března 2019 (středa) v 17.00 Vstupné 20 Kč

Členové Jednoty bratrské, ať již laikové nebo budoucí duchovní, odcházeli před rokem 1620 za vyšším vzděláním na protestantsky orientované vzdělávací instituce. Nález úředního archivu jednoho z posledních předbělohorských biskupů Jednoty Matouše Konečného z roku 2006 a jeho následné zpracování umožnilo poodhalit pozadí studií i všedních dnů během zahraničních pobytů zejména budoucích bratrských služebníků.

více informací

Světový rekord! V muzeu opravdu mají 700 Střekovů!

Dětské sčítání hradů na výstavě 700x Střekov potvrdilo, že se podařilo ústeckým muzejníkům naplnit množství obsažené v samotném názvu expozice. I díky vydatné pomoci veřejnosti, která přispěla řadou zápůjček, mohli návštěvníci zhlédnout na jednom místě neuvěřitelných 700 vyobrazení ústecké dominanty v těch nejrozmanitějších formách. Což je bezesporu světový rekord hodný zápisu do Guinnessovy knihy.

více informací

Krajské kolo geologické olympiády (GO) 2020

Termín:
 
AKTUÁLNÍ INFO K POŘÁDÁNÍ GO V SOUVISLOSTI S KORONA VIREM:

Krajské kolo GO bude letos zajišťovat pro celou ČR Masarykova Universita v Brně a to distanční formou. Uskuteční se ve středu 15. dubna 2020 v 10.00 hodin elektronickým způsobem (elektronický test).

Soutěž ve znalostech z geologických disciplín je určena žákům základních a studentům středních škol. Cílem je napomáhat výuce o neživé přírodě, vyhledávat talentované žáky a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst v tomto směru.

více informací

Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945

Dovolujeme si Vás tímto způsobem pozvat k aktivní účasti na kolokviu „Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945“, které se bude konat v Muzeu města Ústí nad Labem ve dnech 21. až 22. května 2020. 
 
Poslední rok druhé světové války probíhal na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945 v hektickém tempu. Kvůli přemístění stovek zbrojních závodů a vysoké poptávce po pracovní síle vzrostl počet válečných zajatců v zajateckých táborech, především v sudetské župě vznikla řada pobočných koncentračních závodů, a zároveň byla tato území čím dál důležitějším útočištěm pro vybombardované říšské Němce, resp. pro děti z letecky ohrožených oblastí. Od léta 1944 se však cílem náletů spojeneckých bombardérů staly i průmyslové a zbrojní závody na našem území a spolu s tím rostl počet obětí z řad civilního obyvatelstva. Na podzim 1944 dorazily do sudetské župy první kolony uprchlíků z Východu, předvoj mohutné uprchlické vlny, která na konci ledna 1945 zaplavila župu, a v protektorátu byla spojena s eufemistickým označením „národní hosté“.

více informací

EXPONÁT MĚSÍCE BŘEZNA - Terezínské poukázky (1943-1945) a jejich zapomenutý příběh

Dne 15. března 1939 se do budovy Národní banky Československé dostavil zástupce Německé říšské banky Dr. Friedrich Müller s početnou skupinou příslušníků SS, aby převzal dozor nad touto institucí. Na základě vládního nařízení č. 96/1939 Sb byl změněn název ústavu a vznikla Národní banka pro Čechy a Moravu, přičemž dosavadní orgány této instituce zůstaly formálně zachovány. Okupační správa uplatňovala svůj vliv prostřednictvím zmocněnců říšské banky i říšského ministerstva hospodářství a řídila personální politiku. Návrhy, rytecké práce i tisk protektorátních platidel probíhaly pod dozorem okupační správy v sekci Tiskárna bankovek. Sem také koncem roku 1942 zaslal úřad říšského protektora příkaz k vyhotovení poukázek v hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 korun určených pro židovské ghetto v Terezíně. Zakázku měl provést přední rytec Jindra Schmidt, jemuž bylo donedávna připisováno také autorství návrhu. Výstavka upozorňuje na doposud málo známé skutečnosti, které se zrodu tohoto platidla týkají a připomíná osobnost a osud všestranně nadaného a v numismatické literatuře doposud opomíjeného skutečného autora návrhu.

více informací

Má už muzeum opravdu 700 Střekovů?

Dnešním dnem začíná v Muzeu města Ústí nad Labem soutěž pro děti ve sčítání exponátů s motivem hradu Střekova na výstavě „700x Střekov“.  Muzejníci zároveň naposled rozšířili expozici o zhruba dvacítku nově získaných artefaktů zapůjčených nebo darovaných veřejností, mimo jiné i o dosud největší přírůstek v podobě patrioticky pomalované šatní skříně z pozůstalosti ústeckého vlastivědce a malíře Aloise Komára. Při vernisáži výstavy v srpnu loňského roku nechali muzejníci provokativně jeden ze čtyř výstavních sálů zcela prázdný, jen s nápisem „Vystav tvůj Střekov!“. Chtěli zapojit do tvorby expozice veřejnost. Podařilo se tak vyzískat přes stovku přírůstků a k tomu další více než stovku pro webové stránky www.tvůjstrekov.cz. „Přijímání dalších jsme včera stopli, čímž se počet exponátů definitivně ustálil. Nikdo z nás zatím přesně neví, kolik vyobrazení zříceniny se výstavě nakonec koncentrovalo. Víme jen orientačně, že jsme výstavu začínali se 400 až 500 Střekovy. Ale samozřejmě si to také spočítáme,“ poznamenal kurátor výstavy Martin Krsek. Jeho přáním bylo dosáhnout minimálně počtu 700, čímž by se podařilo naplnit číslovku v názvu výstavního projektu.

více informací

Cyklus historických přednášek CESTY DO MINULOSTI – ročník 2020


J. A. KOMENSKÝ - NADČASOVÝ ZDROJ INSPIRACE

V roce 2020 si připomínáme 350 let od úmrtí J. A. Komenského, osobnosti, která obohacovala kulturní i spirituální dějiny Evropy od 17. století dodnes. Jeho pozoruhodný myšlenkový svět je stále téměř nevyčerpatelným zdrojem inspirace pro různé aktivity lidské společnosti a nabízí interdisciplinární tematické okruhy a náměty také pro letošní přednáškový cyklus. Protože se Komenskému již mnozí z našich přednášejících v minulých letech věnovali, budou nyní přednostně vybírány dosud nezmíněné náměty, skutečnosti, souvislosti a inspirativní aspekty z jeho života a díla. Některé z nich mají i regionální rozměr, jako např. jeho spolupráce s rodákem z Lučního Chvojna na Ústecku Georgem Ritschelem.

více informací

Krušnohorské noviny - Erzgebirgs-Zeitung

Před 140 lety vyšlo první číslo vlastivědného časopisu Erzgebirgs-Zeitung. Časopis v letech 1880 až 1943 vydával svaz turistických spolků. Poslední číslo vyšlo v dubnu 1943. První čísla byla vydávána v Jirkově u Chomutova a vycházela čtvrtletně. Od roku 1888, kdy svaz již působil v Teplicích-Šanově, měl časopis rozšířený obsah a stal se měsíčníkem.  

Obsah není přísně omezen jen na oblast Krušných hor, ale najdeme zde články z celé oblasti severozápadních Čech a Českého středohoří. V roce 1931 vyšel samostatně rejstřík k  padesáti ročníkům. Časopis dodnes patří k cenným zdrojům informací o Krušnohoří a okolí. Severočeská vědecká knihovna časopis digitalizuje, poté bude obsah všech šedesáti tří ročníků přístupný v digitální knihovně Kramerius.

více informací

Exponát měsíce ledna - Pianino zn. H. Raeshe

Do sbírek Muzea města Ústí nad Labem daroval nástroj pan Pavel Kryl z Ústí nad Labem v lednu r. 2020.
Pianino – italsky malé piano - je v podstatě malý vztyčený klavír, jehož rezonanční deska i struny jsou ve skříni nástroje umístěny vertikálně a zabírají prostor téměř celé výšky nástroje. Tím se liší od běžného klavíru, který má struny i rezonanční desku v horizontální poloze. Předchůdcem pianina byl „žirafový“ klavír, jehož rezonanční deska i struny byly umístěny nad klávesnicí a nástroj tak dosahoval značné („žirafí“) výšky.

více informací

SOUTĚŽ V POČÍTÁNÍ STŘEKOVŮ

Ve dnech 11. 2. -3. 3. 2020 bude probíhat soutěž pro děti v počítání hradů Střekovů ve výstavě 700x Střekov.

Příští týden uzavíráme přijímání dalších exponátů do výstavy a i příspěvků na webové stránky www.tvujstrekov.cz a začneme sčítat. 
JE JICH OPRAVDU 700?

Úkolem pro děti bude sečíst všechny vyobrazené hrady Střekov a to na obrazech, pohlednicích, fotografiích, ale i na všech předmětech ve výstavě a také na webových stránkách, kam zasílali vyobrazení hradu návštěvníci.

více informací

Leopold Pölzl – Žijí ve tmě

Srdečně Vás zveme na křest knihy ve čtvrtek 30. 1. 2020 od 17.00 hodin v Muzeu města Ústí nad Labem, Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem.

Leopold Pölzl (1879–1944) byl v letech 1920–1923 a 1931–1938 starostou Ústí nad Labem. V roce 1928 napsal sérii reportáží o bytové nouzi v Ústí nad Labem nazvanou Žijí ve tmě (Die im Dunkeln leben). Články vyšly v různých sociálně demokratických denících, mj. v teplických novinách Freiheit. Nyní vychází poprvé v knižní podobě, a to v německém originále s českým překladem.

Knihu vydalo Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci se Seliger-Gemeinde e. V.  s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti. Vstup volný.
 

Vývrat v Tisé odhalil fosílie

Vývrat břízy v Tiských stěnách odkryl ke konci loňského roku pískovcovou vrstvu s fosíliemi z druhohor, z geologického období křídy (stáří cca 90 mil. let). Nález zkamenělin ohlásil Správě Národního parku České Švýcarsko německý turista. Její pracovníci ve spolupráci s geoložkou Muzea města Ústí nad Labem nález zdokumentovali, část fosílií byla vyjmuta z pískovcového masívu a byla přemístěna do muzejního depozitáře.

více informací

Hodiny, co stály tisíce hodin

Výsledek dvaceti let cizelérské práce prezentuje v Muzeu města Ústí nad Labem Ústečan Pavel Pitelka. Tolik času mu trvalo dokončení volné repliky stolových barokních hodin, jejichž obrázek ho kdysi zaujal ve starém kalendáři. 
Osmdesátiletý kutil měl k jemné práci, jež vyžadovala obří trpělivost, vždy blízko. Vyučil se v ústeckém podniku ZPA (Závody průmyslové automatizace) jako mechanik měřicích přístrojů, kde pak léta pracoval. Poté zakotvil na protetice, kde vyráběl trupové ortézy pro děti s postižením páteře. Doma po odpolednech a po večerech pomocí lupínkové pilky a zubních frézek formoval mosazné dílce podle vystřiženého obrázku. „Říkal jsem si, že musím ty hodiny vidět na živo, a tak se mi podařilo domluvit návštěvu depozitáře Uměleckoprůmyslového muzea, kde je mají uloženy. Jsou o trošičku menší, než jsem si myslel,“ doplnil Pavel Pitelka. Měl možnost si hodinářský skvost vyrobený v Augsburgu roku 1736 Johannesem Beitlrockhem detailně změřit a zakreslit.

více informací

Kresby Miroslava Houry

Miroslav Houra (* 3. 8. 1933 - + 19. 1. 2006) patří k nejvýznamnějším osobnostem výtvarného umění na Ústecku ve druhé polovině 20.století. Do severozápadních Čech přišel v roce 1955 jako učitel výtvarné výchovy, v Ústí nad Labem žil od roku 1960 až do své smrti. Práce pedagoga mu byla znemožněna počátkem sedmdesátých let, po zbytek života se věnoval volné výtvarné tvorbě.

více informací

Exponát měsíce ledna - Nově objevené daguerrotypie

Daguerrotypie je první úspěšný kompletní fotografický proces v historii fotografie. 7. ledna tomu bude již 181 let, kdy byla daguerrotypie představena na setkání Académie des sciences v Paříži. Daguerrotypie je pojmenována po Louis-Jacques-Mandé Daguerreovi (1787–1851), jenž proces vynalezl společně s Nicéphore Niépcem (1765–1833). Základem pro daguerrotypii je vysoce vyleštěná kovová deska - je to tenká vrstva stříbra na měděném podkladu. Každá daguerrotypie je jedinečná tím, že je vytvořena přímou expozicí ve fotografickém přístroji.

více informací

Vojenská bunda, co zažila první atomový výbuch, skončila v Ústí

Z amerického Washingtonu dorazil mimořádný vánoční dárek do Muzea města Ústí nad Labem. Ježíškem je Christopher Hornig, syn vědců Lilli a Dona Hornigových, kteří se za druhé světové války zásadně podíleli na vývoji atomové bomby svržené v srpnu 1945 na Nagasaki. V balíčku se skrývala vojenská bunda americké armády z druhé světové války, kterou nosila Lilli Hornig v poušti Los Alamos v Novém Mexiku v rámci svého nasazení na tajném projektu „Manhattan“. Jde o jediný artefakt v českých muzejních sbírkách přímo spojený s touto zlomovou historickou událostí. 

více informací

Střekov na kufru, kronice i v betlémě

Dalším upgradem v pondělí prošla výstava 700x Střekov v Muzeu města Ústí nad Labem. Přehlídku artefaktů s motivem Střekova doplnilo 26 přírůstků, které v minulých týdnech zapůjčili či darovali návštěvníci. Nejcennější kousek představuje velký romantický obraz Střekova z osmdesátých let 19. století. Je nepodepsaný, ale někteří kunsthistorici ho přičítají slavnému českému malíři Hugo Ullikovi. 
Už podruhé se výstava zásadně rozšířila. Tak se naplňuje záměr autorů zapojit do tvorby expozice veřejnost. Provokativně při vernisáži nechali jeden ze čtyř výstavní sál zcela prázdný, jen s nápisem „Vystav tvůj Střekov!“. Dosud se touto výzvou podařilo získat ke stovce artefaktů.

více informací

Projekt „Ústecká NEJ“ inspiroval už třetí město

Víte, kde se vyráběly první české žiletky, kde se narodila panička nejslavnější lvice světa Elsy Joy Adamsonová anebo odkud vzešla legendární sušenka Fidorka? To všechno se dočtete v knize „Opavská NEJ“, která je nejčerstvější novinkou knihovny Muzea města Ústí nad Labem, dnes poprvé připravenou pro čtenáře. A proč v Ústí propagujeme Opavu? Protože přímou inspirací pro „Opavská NEJ“ byl úspěšný projekt našeho muzea z let 2006 až 2007 „Ústecká NEJ“ a tato úzká provázanost se promítla i minulý týden do slavnostního křtu nové publikace. 
„Kmotrem byl ústecký historik Martin Krsek, autor Ústeckých NEJ, jež Opavu inspirovala. „Idea vznikla ve chvíli, kdy jsem pořád poslouchal, jak je to u nás nejhorší a nejsmradlavější. Možná to souvisí s jakousi vykořeněností. S odsunem německých obyvatel odešla i velká část kolektivní paměti včetně povědomí o největších nej,“ konstatoval. Opava je třetím městem, které projekt inspiroval, knihu svých nej mají i Teplice a Litoměřice.“ (citace článku Opava zná svých třiatřicet nej, Mf DNES, Kraj Moravskoslezský, 22. 11. 2019)

více informací

Zachráněná hrotnice z Větruše

Klenot z věže výletní restaurace Větruše v Ústí nad Labem nezničil požár z roku 2000, jak všichni předpokládali. Po devatenácti letech od zkázy ho jeho tehdejší zachránce předal do ústeckého muzea. 
Vyhlášený ústecký „zámeček“ postavený v roce 1897 podle návrhu předního severočeského stavitele Alwina Köhlera, přivedli během 90 let 20. století privatizační podvodníci na pokraj zkázy. Ta vyvrcholila v noci z 12. na 13. července 2000, kdy někdo rozdělal ve vyhlídkové věži táborák a od něj vzplála jehlancová střecha, která během požáru zcela shořela. Naštěstí tlak veřejnosti přiměl tehdejší politickou reprezentaci města Ústí nad Labem, aby v roce 2001 ruinu za 2,5 miliónů vykoupila a zachránila. V roce 2004 dostala věž novou střechu, která ale nebyla zcela věrnou kopií původního stavu. Špičku již nezakončovala tzv. hrotnice. To je mohutná železná tyč, nesoucí různé kované a tepané ozdoby, hlavně korouhev.

více informací

O záchraně sýčka se jedná v Ústí nad Labem

Dne 29. října 2019 se sjelo přes 40 oborníků na sýčka obecného (Athene noctua) z České republiky, Německa a Polska do Ústí nad Labem, aby na konferenci k projektu ATHENE v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem projednali dosavadní výsledky tohoto tříletého mezinárodního projektu. Součástí konference je samozřejmě i diskuse nejen o výsledcích, ale také o další ochraně tohoto mizejícího druhu. Sýček v posledních desetiletích dramaticky mizí z krajiny střední Evropy a hrozí zde jeho úplné vyhynutí. Počátkem 20.století patřil sýček obecný k našim nejběžnějším sovám, jeho celková populace se odhadovala v řádech desítek tisíc hnízdících párů. Ještě kolem roku 1970 odhadem hnízdilo v českých zemích asi 2000 párů sýčků, od druhé poloviny 80.let minulého století ale došlo k dalšímu dramatickému poklesu a nyní se odhaduje na posledních 100 až 130 hnízdících párů v celé České republice. Největší část populace sýčka obecného žije dnes na území Ústeckého kraje a části přilehlého Středočeského kraje. Sýček je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy v Červeném seznamu ptáků České republiky.

více informací

Karikaturista Marek Douša ve výstavě Střekov 700x

Výstava „700x Střekov“ se opět o kousek přiblížila své metě vystavit 700 různých artefaktů s motivem zříceniny Střekova symbolicky k letošním 700. výročí první zmínky o hradu. Veřejnost dosud už rozšířila expozici o více než 130 příspěvků, a to jak prostřednictvím webu www.tvujstrekov.cz, kam je možné nahrávat obrázky, které se on-line promítají do výstavy, tak zapůjčením či darováním „svých“ Střekovů přímo do muzea.

více informací

Návštěvníci přinesli už sto nových exponátů na výstavu 700x Střekov!

Netradiční nápad zapojit do tvorby výstavy „700x Střekov“ veřejnost se ústeckému muzeu vyplácí. Už sto příspěvků od návštěvníků obohatilo expozici otevřenou začátkem srpna k 700. výročí první zmínky o slavném hradu Střekov. Právě za pomoci takto získaných exponátů hodlají muzejníci dosáhnout hranice 700 různých vyobrazení romantické zříceniny a dodat tak další obsah názvu výstavy „700x Střekov“. Ač jim do konce výstavy zbývají ještě čtyři měsíce, už se k této metě notně přiblížili. 

„Nejčastěji k nám lidé nosí obrazy, jak od profesionálních malířů, tak vlastní tvorbu. Ale objevily se i nečekané kuriozity, třeba plechovka od bonbónů s reprodukcí slavného Richterova obrazu „Přívoz pod Střekovem, turistické hole pobité pamětními odznaky s vyobrazením hradu Střekov, nebo nášivka tělovýchovné jednoty. Věci zařazujeme do výstavy s popiskem, v němž zdůrazníme osobní vazbu na zapůjčitele,“ poznamenal kurátor výstavy Martin Krsek. Pro tyto exponáty vyčlenili muzejníci zvláštní místnost, která zela při vernisáži prázdnotou, dnes je už z větší části zaplněná.

více informací

ATHENE – Péče o největší zbytkové populace sýčků obecných

Projekt funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním cílem projektu je podpora hnízdních příležitostí, odstranění antropogenních (člověkem vytvořených) pastí a úprava loveckých teritorií zbytkových populací sýčků v severních Čechách. V rámci tříletého (2017–2019) sasko-českého projektu ATHENE probíhá pravidelný monitoring rozšíření a velikosti populace sýčka obecného i jeho habitatů. Na lokalitách s výskytem sýčka jsou vyvěšovány bezpečné budky.

více informací

Filmová hvězda z ulice Na Nivách míří do muzea

Těsně před demolicí legendární ústecké ulice Na Nivách dnes (28. 3. 2019) sejmuli historici Muzea města Ústí nad Labem domovní znamení z fasády někdejší restaurace „U Studánky“. Reliéf korbelu s pivní pěnou pochází z roku 1911 a bude v muzejních sbírkách reprezentovat nejen více než stoletou historii, ale i dramatickou současnost zdejších domů.
 
„Jde o specifickou ukázku výzdoby secesní architektury a zároveň o světově známou filmovou kulisu. Zrovna dnes bude mít premiéru velkofilm Británie, Německa a USA „Zraněná srdce“, kde ulice Na Nivách představuje rozbombardovaný Hamburk a domovní znamení zdejší hospody ční v čele jednoho z nejpůsobivějších záběrů,“ poznamenal historik Martin Krsek.

více informací

Výzkum vyder v Krušných horách

Vydra říční je šelma, která se po desítkách let navrátila i do potoků Krušných hor a je možné se s ní potkat i na tocích v podkrušnohoří. Jak jsou na tom vydry v této oblasti? Jsou toky v Krušných horách pro vydry izolované či mohou vydry přecházet z Čech do Saska, z horských toků dolů na hlavní toky Ohři a Labe přes krajinu povrchových hnědouhelných dolů, kde z řek vznikly silně znečištěné kanály na odtok vody? Dokáží naopak využít nově vytvořené vodní plochy vzniklé po těžbě hnědého uhlí? Odkud se vydry do Krušných hor vrátily? Z jižních Čech či z přilehlého Saska? Jaké jsou zde rizikové faktory pro jejich další život? Je možné rizikové faktory a kritická místa upravit a vydrám zajistit lepší budoucnost? A kdo by to mohl udělat? Na tyto otázky bychom chtěli odpovědět v rámci projektu Lutra lutra, který právě rozjíždíme.

více informací

Pamětní deska dragouna Friedricha Jordana

Příběh začíná během napoleonských válek 29. srpna 1813, kdy královské město Ústí nad Labem na dva dny obsadila francouzská vojska. Ta požadovala zajistit zásobování mužstva i krmivo pro koně. Když se 30. srpna odpoledne francouzští vojáci dověděli, že v bitvě u Chlumce nad francouzským sborem zvítězila spojenecká vojska Ruska, Rakouska a Pruska, tak sebrali Ústečanům, co mohli a rychle se s kořistí snažili město opustit. Na odchod se pokusili město Ústí nad Labem také zapálit. V tom jim zabránil náhlý útok rakouských vojáků, kteří přišli k Ústí nad Labem od Terezína. V jejich čele se do ulic města dostal také dragoun Friedrich Jordan, který hnal poslední Francouze Dlouhou ulicí až k tehdejší Drážďanské bráně. Poslední francouzské výstřely od této brány vzaly statečnému F. Jordanovi život. Padlý voják byl vzápětí pohřben na městském hřbitově u kostela sv. Materny na dnešním Lidickém náměstí.

více informací

Stěhování sochy od H. Zettlitzera

Soukromá sbírka umění Adolfa Hitlera, hlavně v této souvislosti bohužel rezonuje jméno duchcovského sochaře Hermanna Zettlitzera. A přitom jeho mimořádná díla nestála jen v obýváku nacistického zločince, ale zdobila a někde dodnes zdobí veřejný prostor v severních Čechách. V pátek ráno došlo ke stěhování jedné z jeho největších dochovaných plastik dvousoší ženského aktu ze Severočeské vědecké knihovny do objektu ústeckého muzea. Zhruba dvě tuny vážící socha se v pátek 20. 7. pomocí těžkotonážního jeřábu vznesla nad střechu knihovny, aby našla nové místo v atriu muzea. Vzácné dílo mezinárodně uznávaného severočeského umělce se stěhuje už po několikáté. Původně si ji v roce 1933 u Zettlitzera objednal majitel vily, v níž dnes knihovna sídlí, ústecký průmyslník Carl Wolfrum a sloužila jako venkovní kašna za okny pánského salónu.

více informací

Záchrana mozaiky

Muzeum města Ústí nad Labem po dohodě s vlastníkem nemovitosti zahájilo ve čtvrtek 12.7.2018 práce na transferu mozaiky, která je umístěna na vnější zdi budovy na Masarykově třídě v Ústí nad Labem, v místech u křižovatky před hotelem Clarion. Vlastník nemovitosti v těchto místech plánuje zahájit stavební práce v nejbližší možné době, což je důvod pro její sejmutí. Vlastní práce provádějí konzervátoři Muzea města Ústí nad Labem PhDr. Jiří Belis a Bc. Jakub Doležel ve spolupráci s restaurátorkou akademickou malířkou MgA. Magdalenou Kracík Štorkánovou, Ph.D. a ve spolupráci s členy odborného spolku Art & Craft Mozaika.

více informací

Nacistický tunel ožívá po 80 letech

Detaily o nacistickém projektu na velkorysý tunel skrz Mariánskou skálu v Ústí nad Labem prozrazuje nový objev ústeckého muzea. Do sbírek se dostal koupí dosud neznámý plán z roku 1944 se zakreslením částečně realizované stavby, která měla umožnit propojení středu města se čtvrtí Krásné Březno i v době největších povodní na Labi.
Tunel měl měřit cirka 620 metrů a měl být dvou tubusový jako u dnešních moderních dálničních tunelů s šířkou každého tubusu 6 metrů a výškou 4,2 metrů. Na jedné straně měl ústit za dnešním parkovacím domem do ulice Velká Hradební a na druhé straně do prostor dnešního kamenolomu. Po délce měl mít osm únikových a větracích štol, jejichž výstupy mířily směrem k Labi do kolejiště.

více informací

Poklad z Roztok

Po skrýši s pokladem šlapaly nevědomky přes sedmdesát let čtyři generace majitelů staré chalupy v Roztokách u Povrlů. Tedy až do minulého víkendu, kdy se pod podlahou obývacího pokoje podařilo najít šest truhlic s věcmi ukrytými na konci druhé světové války. Nález byl předán pracovníkům ústeckého muzea. „Zvětšovali jsme místnost v patře a bourali příčku. Přítel je takový hledač pokladů, takže říkal, že se podívá pod prkna podlahy, když už je všechno tak rozbourané. Překvapivě objevil něco jako poklop, no a když ho zvedl, opravdu ten poklad našel,“ popsala okolnosti nálezu Natálie Žáčková (depot společně našli Kryštof Horký a Vladimír Žáček). Ovšem obecné představě pokladu se tento nález poněkud vymyká. Šest různě velikých truhel a jeden hrnec totiž obsahovaly převážně textilie, ať už v podobě oblečení či ložního prádla, tak ve formě nepoužitých látek. „Za druhé světové války nebo v letech po ní, to přesto poklad byl.

více informací

Ústecké muzeum objevilo unikátní lehokolo z roku 1880

Bylo jich jen devět na světě a teď přibylo desáté. Ústecké muzeum nyní objevilo ve svých sbírkách jízdní kolo unikátní konstrukce. Leželo v depozitáři přes osmdesát let bez přesného určení. Teď se v něm podařilo identifikovat produkt rakouského pionýra výroby bicyklu vlastní konstrukce Josefa Erlacha. Jde de facto o předchůdce dnes populárního lehokola. 
„Letos máme dvousté výročí vynálezu bicyklu a kolegové z duchcovského muzea nás v létě požádali o zapůjčení nějakých historických kol na malou tematickou výstavu. Tam naše sbírkové kusy viděl přední český sběratel historických kol a historik Jan Králík, a když ho budu doslova citovat, sevřela se mu při tom pohledu pumpa,“ popsal cestu k objevu kurátor technických sbírek Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.

více informací

Aktuality

12.03.2020

Na základě vyhlášení nouzového stavu vládou ČR je Muzeum města Ústí nad Labem až do odvolání uzavřeno pro veřejnost.

 
 
©2011 Muzeum města Ústí nad Labem | email: muzeumusti@muzeumusti.cz | tel.: +420 475 210 937 webmaster
TravelSoft CMS 3.0
město Ústí nad Labem zřizovatelem Muzea města Ústí nad Labem je
Statutární město Ústí nad Labem.