česky  |  deutsch  |  english
   hledat

Virtuální prohlídka výstavy Fotograf Rudolf Jenatschke

Nálezce předal středověkou stélu ústeckému muzeu

Ve středu 13.10.2021 došlo k předání středověké kamenné stély do sbírky Muzea města Ústí nad Labem. Okolo 500 let staré sochařské dílo, jehož vysekáním si například odsouzenci ve středověku odpykávali část trestu, vyprostil před nedávnem nálezce z novodobého náspu silnice poblíž Milbohova na Ústecku. Vzácná památka v podobě asi 1,2 metru vysokého kamenného sloupku s kruhem na vrcholu s vetknutým křížem se na místo dostala z neznámé lokality při opravě komunikace v 70. letech 20. století.

více informací

Středověké ostruhy z Ústecka

Exponát měsíce října 2021 představuje čtveřici železných středověkých až raně novověkých ostruh, které byly v posledních letech nalezeny dobrovolnými spolupracovníky ústeckého muzea během archeologické prospekce detektory kovů na území okresu Ústí nad Labem.
Zatímco jezdecké ostruhy patří během archeologických výzkumů k poměrně vzácným nálezům, během detektorových prospekcí se s nimi lze setkat nepoměrně častěji. Nálezy ostruh známe především z hrobových či sídlištních kontextů v prostředí či blízkém okolí panských sídel příslušníků nižší a vyšší šlechty (tvrze, hrady, zámky) či jejich vojenských družin.

více informací

Schicht v novém seriálu České televize

„Industrie“ nový seriál České televize k tuzemským dějinám průmyslu uvede v premiéře ve středu 6.10.2021 ve 22.00 díl věnovaný ústecké firmě Schicht. Na příkladu podnikatelského úspěchu výrobce slavného mýdla s jelenem přiblíží „Zlatou éru průmyslu“ ve dvacátých letech 20. století v Československu. 
„Asi málokdo nikdy neslyšel o ikonickém výrobku dvacátých let, kterým je Mýdlo s jelenem z Ústí nad Labem. Tohle mýdlo není pozoruhodné jen svým nápaditým marketingem. Stojí za ním dynastie Schichtů, která svým mydlářským impériem spolu otevírá brány modernity. Dvacátá léta si spojujeme hlavně se světově proslulým Baťou. Ale je to i firma Schicht, která urychluje příchod globalizované budoucnosti,“ uvádí díl jeho režisér Ivo Bystřičan. Meziválečný rozkvět jednoho s nejvýznamnějších podniků českých industriálních dějin bude ilustrovat prvorepublikovou konjukturu a zrod konzumní společnosti.

více informací

Exponát měsíce září

Dvojice dřevěných soustružených volebních uren s neorenesančně řezaným městským znakem, určené pro komunální volby v Ústí nad Labem

Sbírka uměleckého řemesla sign. UŘ 440, UŘ 441, získáno jako dar od Oberbürgemeistera (starosty) města Ústí nad Labem roku 1941.
Urny byly používané na magistrátu města Ústí nad Labem od 3/3 19. století do roku 1918, později pietně uchovávané až do roku 1941, kdy přešly jako dar do majetku muzea.

více informací

Prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier navštívil Ústí nad Labem

V pátek 27. srpna 2021 krátce po jedenácté hodině zahájil prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier spolu se svou chotí Elke Büdenbenderovou krátkou návštěvu města Ústí nad Labem. V Ústí nad Labem ho ve vstupní hale Muzea města Ústí nad Labem přivítali ministr zahraničních věcí České republiky Jakub Kulhánek, hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller, primátor Statutárního města Ústí nad Labem Petr Nedvědický, ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek a ředitel obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum Petr Koura.

více informací

HOŘEC KŘÍŽATÝ (Gentiana cruciata L.)

je vytrvalá bylina,15-45(60) cm vysoká, lodyha je přímá, plná, rýhovaná, lodyžní listy jsou křižmostojné, kopinaté, trojžilné. Květy jsou nahloučené na vrcholu lodyhy a v úžlabí horních listenů, jsou čtyřčetné, koruna je vně nazelenale modravá, uvnitř modrá. Kvete od července do října. Plodem je tobolka.

Ekologie a cenologie:
Roste na světlých a sušších loukách, pastvinách, ladech a xerotermních svazích, na kosených, spásaných nebo vypalovaných stanovištích, v lemech křovin a lesů, obvykle na vysýchavých minerálně bohatých (vápnitých) hlubších a těžších půdách, na opukách, slínech, vápnitých pískovcích nebo na měkčích skeletových půdách na vápencích. Vzácně vystupuje do hor, především roste v pásmu od nížin do podhůří. Diagnostický druh svazu Bromion-erectii, řidčeji i v jiných společenstvech Festuco-brometea.

více informací

Nový druh tropického brouka byl pojmenován na počest Severočecha Rainera Marschnera

Popsat dosud neznámý živočišný rod a druh v situaci, kdy se spíše ty stávající vytrácejí, je vzácnost. Avšak právě to se nedávno podařilo dvěma českým entomologům, jednomu z Muzea města Ústí nad Labem a druhému z Moravského zemského muzea v Brně. Dostali čest „svého“ brouka pojmenovat a jeho popis uveřejnili v posledním čísle mezinárodního prestižního odborného časopisu Zootaxa. Druh se jmenuje Portentus marschneri (podivníček Marschnerův) a byl nalezen v Národním parku Penang v Malajsii. „V pralesích Malajsie se před lety podařilo najít pouze jediný exemplář tohoto brouka. To však neznamená, že by tam byl tak vzácný, jen ještě nemáme spolehlivé metody k jeho zjištění. Na vhodných místech s výskytem mrtvého dřeva, ve kterém se vyvíjí, nebude jistě vzácným druhem,“ uvádí entomolog ústeckého muzea Miloš Trýzna. Zároveň ale dodává, že tento druh nebude mít šanci své objevení dlouho přežít, pokud se nepodaří zachovat primární pralesy v jejich původní podobě, tedy zejména zamezit kácení či vypalování lesů. „Dlouho jsme brouka nemohli zařadit ani do žádného z dosud popsaných rodů. Museli jsme prostudovat materiál příbuzných brouků v předních evropských muzeích, především v Londýně, Mnichově a Paříži. Nakonec se ukázalo, že se jedná o zcela nepopsaný rod a druh, což nás velmi potěšilo,“ dodal ústecký muzejník.

více informací

Půda skrývala stereoskopické fotografie Ústecka z třicátých let

3D pohled do minulosti odhalil nález, který nedávno učinili tesaři při opravě střechy rodinného domku ve Vaňově. Majitelé nemovitosti David a Ludmila Laubovi se o netradiční poklad podělili s Muzeem města Ústí nad Labem, které ho představí jako exponát měsíce srpna. 
„Když se sundávalo bednění z mansardy, odkryli tesaři prostor, kam zevnitř nebyl přístup, a přinesli mi dvě starožitné krabičky od mýdla a v nich štosy fotografií. Zvláštní bylo, že vždy šlo o dva skoro stejné snímky nalepené na papírovém podkladu,“ popsal nález David Laube. V muzeu se dozvěděl, že jde o stereoskopické obrázky, a dostal možnost se speciálními brýlemi podívat na malý zázrak dobové fotografické techniky. Zachycené scenérie před jeho očima ožily v prostorovém efektu.

více informací

Vodíkové kompresory od Schichta jsou už v muzeu!

Započal transport unikátních strojů z roku 1911 z demolované ztužovny tuku někdejšího podniku Schicht, po válce známého jako Setuza. Zařízení o váze cirka 60 tun bylo v minulých dnech citlivě zdemontováno pod dohledem historiků. Ve stejné době se také podařilo zajistit financování náročné záchrany průmyslového dědictví. Na žádost Muzea města Ústí nad Labem o pomoc zareagovala coby generální sponzor společnost Sev.en Energy s příslibem finanční podpory 500 tisíc a také Fakulta strojní Českého vysokého učení technického s nabídkou daru ve výši 100 000 korun. Celkové náklady jsou tím téměř pokryté. Zvláštní dík si také zaslouží severočeská firma CANNONEER, která technologii zrušené ztužovny koupila jako železný šrot, ale plně podpořila záměr ústeckých muzejníků zachovat pro sbírky techniky historické cenné zařízení kompresorovny. Zabezpečila také demontáž a transfer strojů.

více informací

Muzeum města Ústí nad Labem získalo Glorii musaealis

Dne 17. června 2021 byly ve Smetanově síni Obecního domu vyhlášeny Ceny Gloria musaealis za rok 2020.

V prestižní kategorii muzejní výstava roku 2020 v rámci XIX. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis získalo první místo Muzeum města Ústí nad Labem. Nejlepší muzejní výstavou roku 2020 se stala jeho výstava „Písky známé i neznámé aneb Fascinující svět obyčejného písku“, která byla uspořádána ve dnech 27. února 2020 – 31. ledna 2021.
Kurátorka výstavy Zuzana Vařilová shrnula své dojmy z ocenění: „Mám ohromnou radost, že výstava o písku uspěla v konkurenci projektů prezentujících třeba vzácná umělecká díla nebo významné historické události. Jen mne to utvrdilo v tom, že muzejníci by se neměli bát přijímat nové výzvy, protože i zdánlivě neuchopitelné nebo nudné téma je možné přetvořit v něco mimořádného, když to vezmou do ruky šikovní a tvůrčí lidé. A právě písek je toho důkazem…“

více informací

Srp a kladivo

Ve stejné chvíli, kdy definitivně mizel monumentální srp a kladivo z budovy úřadu Ústeckého kraje, získalo muzeum shodou náhod do sbírek modely dvou nerealizovaných návrhů této „ozdoby“ bývalého sídla Krajského výboru KSČ. Po dohodě s náměstkem Ústeckého kraje pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči Jiřím Řehákem také převezme i některé fragmenty kamenného obkladu z odstraněného díla. 
„Tím, že reliéf zůstal na svém místě více než třicet let po pádu komunismu, měl s ním kraj i podle historika ústeckého muzea Martina Krska naložit jinak: „Osobně mě to mrzí a je to opravdu velká škoda. Výtvarná soutěž se měla vyhlásit, ještě dokud plastika existovala, a teprve po jejím skončení řešit, co dál. Mohlo tak vzniknou něco unikátního.“ Uvádí dnešní vydání Mf DNES v článku o likvidaci nenáviděného komunistického symbolu, který byl ale zároveň výtvarným dílem a nedílnou součástí kvalitní brutalistní architektury.

více informací

Průkopníka funkcionalismu v Sasku a Čechách objevuje nový web

Hans Richter (1882–1971) byl jeden z nejradikálnějších zástupců moderní architektury v Drážďanech. Pocházel ze Šluknova a i ve své vlasti zanechal mimořádné stavby. Přesto zůstávají jeho tvorba i život na obou stranách hranice neznámé. To napravuje objevný web https://hans-richter.eu, který byl po rok trvajícím mezinárodním výzkumu na tiskové konferenci dne 8.6.2021 slavnostně pokřtěn Muzeem města Ústí nad Labem a Městským muzeem Drážďany. Křest proběhl ústeckým a drážďanským pivem, které s nadsázkou symbolizovalo inspirační zdroje Hanse Richtera. Akt se odehrál ve stylovém prostředí Hellerovy vily v Roosveltově ulici 1815/4 v Ústí nad Labem, která patří k nejpůvabnější dílům význačného tvůrce.

více informací

Sokoli stěhovaví hnízdí i v Neštěmicích

V loňském roce byla na komín v průmyslové zóně TONASO Holding v Neštěmicích nainstalována za podpory AOPK ČR budka pro sokola stěhovavého. Na své nájemníky nemusela dlouho čekat. Pár sokolů ji obsadil již v únoru a 17. 3. 2021 snesla neznačená sokolí samice své první vejce. V dalších dnech snesla samice ještě další tři. Jak hnízdění probíhalo, mohli všichni sledovat v přímém přenosu. Pokud jste o tom nevěděli, nevadí. I v příštích letech si stačí pustit záběry z webové kamery, kterou jsme před budku při její instalaci umístili a jejíž provoz zajišťuje na své náklady TONASO Holding. Kamera: https://rtsp.me/embed/HNYsSKfR/. Sokoli jsou svým hnízdištím věrni, takže možnost nahlížet sokolům do soukromí nám snad zůstane i v příštích letech.

více informací

Vzácný objev z doby druhohor

Díky všímavosti Tomáše Durdince, pracovníka lesní správy Děčín, byl objeven nedaleko Těchlovic velký unikát. Není to zkamenělá včelí plástev, jak by se na první pohled mohlo zdát… Jde o ichnofosilii (tj. fosilní stopu po činnosti organismů) zvanou „Paleodictyon“. V ČR byla nalezena např. v kralickém příkopu či na chlomeckém hřbetu. V křídových sedimentech Labských pískovců/Českého středohoří jde o věc dosud naprosto neznámou. Je to PRVNÍ OBJEV této fosilní stopy ve zdejším regionu! Ichnofosilie  bude zapsána do muzejních sbírek a ve spolupráci s odborníky z GLU AVČR bude dále podrobně zkoumána.

více informací

Muzejníci vyráží bádat do nestabilních skal

Zanedbávanou problematiku starých lomů, dobývek a důlních děl v příhraniční pískovcové oblasti řeší výzkumný projekt, s nímž právě uspělo Muzeum města Ústí nad Labem u Technologické agentury ČR. Ústečtí muzejníci s kolegy z Univerzity J. E. Purkyně budou dva roky v terénu zjišťovat, jak zásadně člověk proměnil dobýváním kamene krajinu Labských pískovců a Českého Švýcarska, a také nakolik může za opakované zřícení tamních skal.   
 „Dnes si to ani neuvědomujeme, ale skalní krajinu, kterou vnímáme jako přírodní výtvor, v minulosti mnohdy zásadně zformoval člověk. V Labských pískovcích to platí dvojnásob. Takže problematická nestabilita pískovcových stěn je často výsledkem toho, jak se příroda vypořádává s umělými zásahy. A my chceme tyto vztahy odhalit,“ přiblížila hlavní cíl projektu geoložka ústeckého muzea a vedoucí projektu Zuzana Vařilová.

více informací

Zemřela archeoložka PhDr. Marta Cvrková

Narodila se jako Marta Dajčová 11. 2. 1947 v Jihlavě. Do muzea v Ústí nad Labem nastoupila v roce 1965 jako čerstvá maturantka z ústeckého gymnázia. Jako dokumentátorka pomáhala tehdejšímu muzejnímu archeologovi Milanu Ličkovi při zpracování starších výzkumů. Když v létě 1966 Milan Lička z Ústí nad Labem odešel, převzala po něm správu archeologické sbírky a ústecké muzejní archeologii zůstala věrná až do odchodu do důchodu v roce 2010. Postupně si při zaměstnání doplnila vzdělání muzeologické i archeologické, které zakončila v roce 1983 rigorózní zkouškou na Univerzitě Karlově v Praze.

Jako muzejní archeoložka realizovala nespočet samostatných záchranných výzkumů, některé další pak ve spolupráci s tehdejší mosteckou expoziturou Archeologického ústavu Československé akademie věd v Praze (dnešní Ústav archeologické památkové péče Most). Z těch nejvýznamnějších lze jmenovat výzkumy polykulturní lokality Trmice a Stadice, zaniklé obce Tuchomyšl a Hrbovice nebo výzkumy v intravilánu středověkého Ústí nad Labem při dostavbě budovy dnešního magistrátu či výstavbě České národní banky v ulici Hradiště.

více informací

Dobří holubi se do muzea vracejí

Muzeum města Ústí nad Labem sídlí v centru města. Naše skrovné atrium hostí jen trochu zeleně. I přesto s námi trvale žijí… A nemyslím potkany ve sklepě nebo škůdce v našich sbírkách. Myslím naše opeřené přátele. Na dvoře pravidelně v budce hnízdí jeden pár poštolek, v dutině lípy pár sýkor koňader, v keřích kos černý. Dokonce i straky si u nás postavily hnízdo. Ale nejvěrnější jsou holubi hřivnáči.

více informací

Gagarin viděl zeměkouli skrze ústecký safír

„V průzoru vidím Zemi. Je dobře rozlišitelná. Vidím řeky, terénní nerovnosti. Viditelnost je dobrá. V průzoru je všechno báječně vidět. Viditelnost je skvělá, nádhera,“ hlásil přesně před šedesáti lety Jurij Gagarin poté, co jeho raketa odhodila přední aerodynamický plášť a odkryl se mu pohled na rodnou planetu. 
Prvenství v dobývání kosmu z 12. dubna 1961 drží Sovětských svaz. Nejspíš si na něm ale může drobný podíl nárokovat i Československo, a to prostřednictvím ústeckých chemiků, kteří uměli vyrobit nejčistší a největší umělé safíry (Pro vysvětlenou, jednalo se vlastně o umělý minerál korund, který je po diamantu nejtvrdší známou látkou. Označení safír se používá pro jeho různé barevné odrůdy, mimo červenou označovanou rubín.) v socialistickém bloku, ideální na průzory do Gagarinovy rakety Vostok I.

více informací

Filmaři vrátili továrníkův honosný psací stůl do Schichtovy vily

Čerstvě vydražená vila Heinricha Schichta v Ústí nad Labem se tento týden stala kulisou prvních natáčecích dnů celovečerního filmového dokumentu o významném průmyslnickém kladu spojeném se legendárním mýdlem s jelenem či tukem Ceres. Při této příležitosti se ve spolupráci s muzeem vrátilo do honosného sídla několik drobností z konfiskovaného majetku Schichtů včetně starožitného psacího stolu s dramatickým příběhem.

více informací

Sokoli stěhovaví hnízdí nově i v Neštěmicích

V loňském roce jsme na komín v průmyslové zóně TONASO Holding v Neštěmicích nainstalovali budku pro sokola stěhovavého. Na své nájemníky nemusela dlouho čekat. Pár sokolů ji obsadil již v únoru a 17.3.2021 snesla sokolí samice své první vejce. Jak bude hnízdění probíhat a jak nakonec dopadne můžete sledovat v přímém přenosu.

více informací

Nová kniha k dějinám Schichtů

Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vydalo knihu „Svět a jelen od Schichta“. Jedná se o sborník jedenácti studií k dějinám firmy Schicht, k dějinám její propagace a k některým osudům příslušníků rodiny Schicht.

Publikace navazuje na výstavu „Schichtova epopej“ a souběžnou vědeckou konferenci, které ústecké muzeum pořádalo v letech 2018 až 2019. Kniha je důležitým příspěvkem k dějinám této mimořádné rodiny a světoznámé firmy z Ústí nad Labem. Je možné ji zakoupit v Muzeu města Ústí nad Labem za cenu 250,-Kč nebo v muzejním e-shopu zde.

Senzace skrytá ve vydřím trusu

Jako hovnivál se činili v loňském roce přírodovědci ústeckého muzea s kolegy z organizace ALKA Wildlife, když sbírali vydří trus podél Labe mezi Děčínem a Hřenskem. Jejich nevoňavá práci jim ale přinesla hodnotný objev. Rozborem výkalů zjistili, že vydra takřka přestala žrát tuzemské ryby a přeorientovala se na problematický invazivní druh hlaváče černoústého, který se v Čechách poprvé objevil v roce 2015, a to v přístavu v Ústí nad Labem. 

více informací

UNIKÁTNÍ PŘÍRŮSTEK DO SBÍRKY ZVUKOVÝCH ZÁZNAMŮ ÚSTECKÉHO ARCHIVU

Archivu města Ústi nad Labem se ve spolupráci s Muzeem v přírodě Zubrnice podařil unikátní nález starých šelakových desek. 

Pestrá směs gramofonových desek
Při předání do archivu desky posoudil bývalý ředitel archivu Dr. Vladimír Kaiser. Štůsek asi 20 velkých desek o průměru 30 cm tvořily většinou zcela běžné snímky s nahrávkami hlavně salonní hudby z let 1911–1940. Nadšení historiků a odborníků vyvolalo až album malých desek o průměru 17 cm obsahující 3 desky Gramophone Record a 8 desek Zonophone Record s nahrávkami z let 1901 až 1906.

více informací

Schichtova vila aneb foto jako August Otto

Aukce palácové vily ústeckého mýdlového krále Heinricha Schichta vyvrcholí už zítra. Muzeum města Ústí nad Labem po dohodě s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ještě v objektu provedlo fotodokumentaci včetně vytvoření srovnávacích záběrů se vzácnými archivními snímky pořízenými krátce po dokončení stavby po roce 1931 známým ústeckým fotografem a výtvarníkem Augustem Otto. Autorem současných fotografií je muzejní fotograf Jiří Preclík.

více informací

Karel Gottstein

Před 110 lety se v Josefově narodil fotograf, experimentátor a tvůrce vlastních fotoaparátů Karel Gottstein.

Většina jeho tvůrčího života byla spjata s Ústím nad Labem. Proslul jako rekordman v šíři záběru či tvůrce nejlevnějších fotoaparátů a zvětšovacích přístrojů, byl známý nejen na Ústecku, ale díky svým četným vystoupením v televizi i v celé republice. Zavzpomínáme snímky Eduarda Majera a Adolfa Čejchana. Muzeum ve spolupráci s Archivem města Ústí nad Labem aktuálně připravuje fotografickou publikaci o jeho díle. Čest jeho památce!

více informací

Keramická plastika z budovy bývalých Pozemních staveb

Snad každý pozornější Ústečan si všiml velké rekonstrukce, která v posledním roce proběhla přímo v centru našeho města. Delší čas opuštěná budova bývalých Pozemních staveb dostala nový plášť a byla přeměněna na bytový dům. Výrazná brutalistní stavba, která stojí v těsném sousedství Krajského úřadu, vyrostla v letech 1974–1977. Architektem byl Míťa Hejduk, vedoucím projektantem pak architekt Rudolf Bergr. Interiér budovy dle dobových zvyklostí zdobilo množství uměleckých instalací.

více informací

Hrál navzdor bombardování

Dramatický příběh z konce druhé světové války se váže k nejnovějšímu daru do sbírek Muzea města Ústí nad Labem. V epicentru ničivého náletu na Ústí nad Labem přežilo v dubnu 1945 jako zázrakem bez jediného škrábnutí pianino značky H. Raehse a rodině jeho zachránce sloužilo po další tři generace. 
„Dědeček se jmenoval Antonín Skořepa. Přišel s rodinou do Ústí z Prahy Kbel hned po skončení války v rámci znovuosídlení pohraničí českými obyvateli. Pracoval tady jako tramvajový průvodčí a chodil i pomáhat s odklízením trosek bombardováním poničených domů. Byl poměrně muzikální, a tak si přitom všiml pianina, které stálo na nestrženém zbytku podlahy v druhém poschodí pobořeného činžáku,“ přiblížila původ nástroje jeho dárkyně Miloslava Kučerová. Nálezci se podařilo s pomocí kolegů z odklízecí party dostat instrument bez větší újmy ze staticky narušených trosek domu. Zvládli to bez techniky, jen pomocí svalů.

více informací

Radost z nové školy a žal nad smrtí manželky

Ve spolupráci s Archivem města Ústí nad Labem dáváme nahlédnout do obsahu pamětního pokladu, nalezeného ve zdi střekovské staré školy. Předkládáme zájemcům přepis a překlad vzkazu budoucím generacím od radního obce Střekov Josefa Baumanna.

více informací

Neštěmická lanovka je od neděle minulostí

Posledními snímky mohutných příhradových sloupů zdokumentovalo v neděli Muzeum města Ústí nad Labem definitivní zánik pozůstatků historické lanovky někdejšího podniku Tonaso v Neštěmicích. Po zastavení provozu v roce 1990 a následné demontáži zařízení přežívaly z šestikilometrové trasy nákladní lanové dráhy poslední dva sloupy, jejichž demolici komplikovalo křížení s vedením vysokého napětí.
Vznik lanovky souvisel s místní výrobou sody v národním podniku Tonaso čili Továrně na sodu. Tu zahájila už roku 1906 továrna pod původním názvem Solwaywerke, která byla společným podnikem belgického koncernu Solway a ústeckého Rakouského spolku pro chemickou a hutní výrobu. Průmysl, zejména sklářský, spotřeboval obrovské množství sody. Při její výrobě také vznikalo velké množství odpadu. Nejdříve se skládkoval hned vedle továrny na břehu Labe, kde vyrostl za padesát let umělý kopec, který je zřetelný dodnes. V roce 1969 vyřešila problém s nedostatkem místa nová lanovka.

více informací

Poklad ze školní zdi připomněl sto let starý svár

Sto let zazděný čekal v měděné schránce vzkaz stavitelů staré střekovské školy otevřené roku 1908. Skrýš odhalili zedníci při její přestavbě na bytové domy v roce 2008. Ještě 12 let ale trvalo, než pamětní poklad doputoval do Muzea města Ústí nad Labem. 
„Narazili jsme na to ve vstupní chodbě v dutině ve zdi. Schránka byla zaletovaná cínem, tak jsme museli víko vypáčit. Uvnitř byly různé papíry a pár drobných mincí. Tenkrát jsme to nedocenili, až teď po letech mě napadlo, že by to mohlo zajímat muzeum,“ popsal okolnosti nálezu Karel Struhar z Ústí nad Labem, který na podzim letošního roku „poklad“ předal muzeu.

více informací

Muzeum sleduje osud Zeměkoule…

Muzejníci byli při tom, když se v sobotu po 114 letech snášel k zemi Globus ze střechy ústeckého paláce Vídeňského bankovního spolku. Fotograficky tento akt zdokumentovali pro budoucí generace. Na místě od dělníků zjistili, že 2,5 tuny vážící monument ze dřeva a oceli pokrytý umělecky tepaným měděným plechem v žádném případě nemíří do šrotu. Následně kontaktovali i vlastníka objektu a dohodli se, že byť jde o jeho soukromý majetek, zapojí muzeum do řešení dalšího osudu unikátního domovního znamení, který zatím není jednoznačný.

více informací

Pajcrem páčí ze sutin duši zaniklé čtvrti

Demolice městské čtvrti „Nové město – Neustadt“ u západního nádraží už pohltila většinu historické zástavby. Přesto zásluhou ústeckých muzejníků přežije alespoň zlomek génia loci tohoto místa. V ten samý den, kdy se bagry zakously do secesního činžáku v ulici U České besedy, vyrostlo z jeho fragmentů žulové schodiště u rekonstruované hřbitovní kaple v Krásném Březně. 
„Majitel čtyřpatrového činžáku provozoval ve dvoře malou továrnu, a aby těžké vozy, které tam zajížděly, nepoškozovaly stěny domu, měl speciálně upravený průjezd. Dráhu koňskému spřežení vymezovaly masivní precizně vytvarované obrubníky ze žuly. Pomocí pajcrů jsme je vypáčili a ručně naložili. Dalo to zabrat, ten největší měl okolo 400 kilogramů,“ poznamenal historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.

více informací

Zemřel tvůrce magických střech

Zásadně ovlivnil tvář Ústí nad Labem. Autor unikátních konstrukcí a progresivní architektury plavecké haly, zimního stadionu či zastřešení letního kina, architekt Josef Slíva zemřel ve věku 84 let. Poslední rozloučení se uskuteční 17. října ve Vinoři u Prahy.  
„Jednou pro něj přijela policie, že se konstrukce hroutí, že to musí okamžitě řešit. Utrhala se táhla a střecha se nahnula na stranu. Nakonec se ukázalo, že nešlo o chybu ve výpočtu, ale o nedodržení postupu ze strany stavby,“ tlumočil ústecký architekt Matěj Páral dramatickou vzpomínku ctěného kolegy na realizaci zastřešení letního kina. Šlo o novátorskou konstrukci, která v době svého vzniku roku 1971 neměla na světě srovnání.

více informací

Nečekaný přírůstek do výstavy fotografa Rudolfa Jenatschkeho

Milé překvapení zprostředkovali kolegové z rumburského muzea tvůrcům výstavy o ústeckém fotografovi Rudolfu Jenatschkem. Ve sbírkách totiž identifikovali tři fotoalba s jeho pracemi z let 1913 až 1916. Celkem 56 fotografií zachycuje zejména osobnosti a reálie Krásnolipska, ale obsahuje i několik dosud neznámých snímků z Ústecka a jeden půvabný autoportrét význačného autora.

více informací

Do muzea dojel neživý herec z filmu Dva lidi v zoo

Neživý herec z populárního filmu Dva lidi v zoo a dlouholetý dříč v denním provozu ústecké zoologické zahrady se dnes stal součástí sbírek Muzea města Ústí nad Labem. Stařičký nákladní vůz Multicar sem zamířil po svém vyřazení z provozu po 33 letech služby. Rok výroby 1987, místo Německá demokratická republika - to uvádí technický průkaz, na jehož obálce se ještě skví znak Československé socialistické republiky. Ze zápisů je zřejmé, že prvním majitelem auta byla ústecká zoo.

více informací

Dokumentujeme zánik Nového města

Těsně před demolicí učinili tento týden pracovníci muzea prohlídku historických objektů v tzv. Novém městě u západního nádraží. Zachraňovali jak historické, tak přírodní hodnoty. 
Dnes vybydlené a zdevastované domy pocházejí většinou z druhé poloviny 19. století. Muzejníci s vědomím majitele a demoliční firmy odnesli několik artefaktů, které budou ve sbírkách zaniklou čtvrť připomínat. Jsou to například smaltované cedule ulic U Chemičky, Revoluční a U České Besedy, dále vzorky štukových ozdob z fasád. Drobný prvek bude zastupovat i někdejší centrum českého menšinového života v Ústí nad Labem Českou besedu, která tu fungovala od počátku 20. století jako spolkový dům a po druhé světové válce coby vyhlášená hospoda. Historici demontovali ozdobnou část secesního dřevěného rámu z dveří vedoucích do hlavního sálu. „Je to autentický svědek řady českých národních slavností, ale i opakovaných útoků německých nacionalistů,“ poznamenal vedoucí historického oddělení Martin Krsek.

více informací

Do muzea lanovkou

Od začátku července má Muzeum města Ústí nad Labem ve správě zrcadlové a přírodní bludiště na Větruši. Tak trochu jako v Praze na Petříně se můžete cítit v zrcadlovém bludišti, kde Vám celkem 26 zrcadel nabídne neotřelé pohledy na vlastní tělo – chvilku se budete cítit jako trpaslík, chvilku jako silák, zkusíte, jak by se Vám líbilo mít více hlav či nohou.

Nevelký prostor za zrcadlovým bludištěm muzeum využívá pro drobné výstavy či jako upoutávku na výstavy v hlavní budově. V současné době je zde prezentována výstava Rudolf Jenatschke v barvě.

Základní vstupné je 20 Kč, zlevněné 10 Kč.

více informací

Záhadný přístroj k rozluštění

Muzeum dostalo nedávno od Ústečana Josefa Kadeřábka tento přístroj, u něhož si není jisto s původním účelem a tímto žádá veřejnost o radu. Jde o předmět meziválečné doby, který dárce nalezl ve sklepení jednoho domu v centru Ústí. Zřejmě byl i v regionu vyrobený. O tom svědčí tlakoměry označené zkratkou „S B“, tedy Schäffer a Budenberg, což byla firma z předlické průmyslové zóny známá po druhé světové válce jako Severočeská armaturka.

více informací

Dar 325 fotografií k dějinám ústecké opery

V únoru 2020 daroval Ústečan Karel Groš Muzeu města Ústí nad Labem soubor 325 fotografií z pozůstalosti své matky – významné operní pěvkyně Ludmily Škorpilové-Grošové (19. 3. 1936 Praha – 1. 3. 2016 Ústí nad Labem), dlouholeté sólistky ústecké opery, kterou dobře znalo i obecenstvo jiných českých i německých operních scén a koncertních pódií. Značná část fotografií dokládá neobyčejně široké spektrum rolí, které za svou dlouhou pěveckou kariéru (1959 – 1998) ztvárnila. Ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek k daru uvedl: „ Je to jedinečný materiál, který dokumentuje dějiny ústecké opery. Ústecké muzeum děkuje dárci za to, že dal výše uvedené rodinné památky odborné i laické veřejnosti tímto způsobem k dispozici."

více informací

Online výstava Osvobození 1945

K 75.výročí konce 2. světové války v Evropě připravilo Muzeum města Ústí nad Labem za výrazné podpory Ústeckého kraje ojedinělou  výstavní prezentaci. Projekt si klade za cíl seznámit veřejnost s dramatickými událostmi jara roku 1945 na území dnešního Ústeckého kraje. Prezentace je připravena ve spolupráci s místními archivy, muzei, památníky a soukromými osobami. 
Autoři zde shrnují především události období měsíců dubna a května roku 1945, které na našem území byly vůbec nejdramatičtější. Letecká válka, pochody smrti, poslední dny nacistického režimu, pražská operace sovětské armády a dalších spojeneckých vojsk na našem území v květnu 1945 i jednotlivé příběhy osvobození různých regionů dnešního Ústeckého kraje jsou náměty jednotlivých kapitol.

více informací

Lepší než na vlastní oči!


Možnost nahlédnout do svých depozitářů v době nuceného uzavření výstava a expozic nabízí od dnešního dne Muzeum města Ústí nad Labem. Prostřednictvím internetu potupně představí některé „špeky“ ze svých sbírek v podobě jejich 3D modelů.

více informací

ATHENE – Péče o největší zbytkové populace sýčků obecných

Projekt funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním cílem projektu je podpora hnízdních příležitostí, odstranění antropogenních (člověkem vytvořených) pastí a úprava loveckých teritorií zbytkových populací sýčků v severních Čechách. V rámci tříletého (2017–2019) sasko-českého projektu ATHENE probíhá pravidelný monitoring rozšíření a velikosti populace sýčka obecného i jeho habitatů. Na lokalitách s výskytem sýčka jsou vyvěšovány bezpečné budky.

více informací

Výzkum vyder v Krušných horách

Vydra říční je šelma, která se po desítkách let navrátila i do potoků Krušných hor a je možné se s ní potkat i na tocích v podkrušnohoří. Jak jsou na tom vydry v této oblasti? Jsou toky v Krušných horách pro vydry izolované či mohou vydry přecházet z Čech do Saska, z horských toků dolů na hlavní toky Ohři a Labe přes krajinu povrchových hnědouhelných dolů, kde z řek vznikly silně znečištěné kanály na odtok vody? Dokáží naopak využít nově vytvořené vodní plochy vzniklé po těžbě hnědého uhlí? Odkud se vydry do Krušných hor vrátily? Z jižních Čech či z přilehlého Saska? Jaké jsou zde rizikové faktory pro jejich další život? Je možné rizikové faktory a kritická místa upravit a vydrám zajistit lepší budoucnost? A kdo by to mohl udělat? Na tyto otázky bychom chtěli odpovědět v rámci projektu Lutra lutra, který právě rozjíždíme.

více informací

 
 
©2011 Muzeum města Ústí nad Labem | email: muzeumusti@muzeumusti.cz | tel.: +420 475 210 937 webmaster
TravelSoft CMS 3.0
město Ústí nad Labem zřizovatelem Muzea města Ústí nad Labem je
Statutární město Ústí nad Labem.