česky  |  deutsch  |  english
   hledat

NELÍTOSTNÝ PRAVĚK - Souboje o přežití v dějinách přírody

Setkání v prostoru

3. 3. 2017 17.00 Setkání v prostoru – zahajovací happening

Mozaika, hudba, koláže, performance a další umělecké projevy od pěti umělců ze tří zemí (CZ, I, A) se propojí v improvizaci při vernisáži multižánrové výstavy, která na své cestě po střední Evropě navštíví Ústí nad Labem jako teprve druhé místo v pořadí. Vstup volný  

více informací

Ďáblova bible

Právě nyní putuje kopie tzv. Ďáblovy bible do Ústí nad Labem, kde si od prvního března 2017 návštěvníci Muzea města Ústí nad Labem mohou prohlédnout tuto  zcela unikátní knihu – kopii Codexu gigas nazývanou též Ďáblova bible. Na své si přijdou jak zájemci o unikátní rukopis, tak o skvělou knihařskou práci. Codex gigas je původně středověký rukopis, který je pokládán za největší zachovaný rukopis na světě. Vznikl na počátku 13. století zřejmě v benediktinském klášteře v Podlažicích na Chrudimsku. Podle odborníků je pozoruhodné, že prakticky celý rukopis (písmo, iniciály a iluminace) je zřejmě dílem jediného člověka. Codex provází legenda o hříšném mnichovi, kterému hrozil trest zazdění zaživa. Aby se trestu vyhnul, nabídl, že přes noc napíše knihu, jakou svět ještě neviděl. O půlnoci již věděl, že slib nemůže splnit a požádal o pomoc ďábla. S jeho pomocí dílo dokončil a ďábla v knize zobrazil. Proto pojmenování Ďáblova bible. Rukopis obsahuje čtyři dlouhé texty (též latinsky psanou Kosmovu kroniku) i kompletní Bibli, dvacet knih etymologií - zdroj výuky o světě, přírodě, historii a kultuře, rozpravy o lidském těle a jeho nemocích, o oku, návod pro zpovědníka, zaklínací lékařské formule a další texty a ilustrované části.

více informací

Kniha "Cizí dům" v muzejním shopu

Budova Národního divadla jako pentagon a navíc od německojazyčného autora, podobně nezvyklý pohled na architekturu českých zemí v druhé polovině 19. století odhaluje objevná kniha Cizí dům? Vznikla z dizertační práce Věry Laštovičkové-Vostřelové, která je také autorkou výstavy Cizí dům? v Ústí nad Labem (20. 1. – 16. 4. 2017). Během 19. století v procesu rozvoje občanské a národní společnosti Češi a Němci stanuli na opačných stranách barikády. Každý národ se snažil o definování a obhájení své vlastní identity. Zatímco Češi získávali stále významnější postavení, bojovali Němci o uchování svých pozic. Architektura je jedním z nejmarkantnějších svědků jejich snah, a zvláště stavby úzce spojené s národní myšlenkou: spolkové německé domy, německá divadla, radnice německých měst, turnerské tělocvičny, luteránské nebo starokatolické kostely.

více informací

ODNESENO – DOMOV VE VĚCECH

Putovní výstava Domu německého Východu

17. 2. – 14. 5. 2017

Plyšový medvídek z batohu děvčátka z Brna, dětská židlička jako dárek z posledních Vánoc v rodné Dlouhé Loučce na Moravě, plechový talíř z tábora v Maďarsku, klíče od domova v Horním Slezsku nebo svetřík, který si jako malý chlapec v severočeských Dobkovicích upletl pozdější profesor historie na mnichovské univerzitě. Tyto a mnohé další předměty upomínají dodnes na bývalý domov, útěk, vyhnání, deportaci, tábory, na vysídlení a příchod do nové vlasti. Pro své majitele neztratily nikdy mimořádnou hodnotu.

více informací

EXPONÁT MĚSÍCE ÚNORA

Česky psaný účet firmy Georg Schicht pro zákazníka Antonína Hovorku z Vražkova z 28. 3. 1892.

Na základě každodenní zkušenosti s dnešními účty a fakturami většinou nečekáme od této agendy žádná zvláštní překvapení. Koncem 19. století, v dobách, kdy ústeckou firmu Georg Schicht vedl zakladatelův syn Johann, však poskytoval krasopisně vypsaný předtištěný účet v přezdvořilé češtině také nemalý estetický zážitek. Hlavička faktury s výtvarně pojednaným logem firmy a vedutou továrního areálu obklopeného stromy připomínala i čerstvé úspěchy – zlatou medaili ze Zemské jubilejní výstavy v Praze (1891) a čestný diplom z Vídně (1890). Vážený zákazník zde snadno našel telefonní číslo, adresu pro zaslání telegramu, číslo účtu u Poštovní spořitelny i detaily o přepravě zboží po železnici ze stanice Ústí nad Labem do stanice Roudnice. Za bednu s různými druhy jádrového mýdla a 15 balení stearinových svíček o váze 65 kg zaplatil Antonín Hovorka 17 zlatých a 78 krejcarů.

více informací

Památka na bitvu u Stalingradu

Autentický artefakt z bitvy u Stalingradu z druhé světové války darovala v pátek 3.2.2017 do sbírky ústeckého muzea Ústečanka Jelena Vičanová. Jde o čepici sovětského vojáka vykopanou desítky let po válce na někdejším nejvýznamnějším bojišti 2.světové války na východní frontě.  „Můj děda bojoval u Stalingradu jako sovětský voják, ale bohužel se po něm žádná taková památka nedochovala. Tuto čepici získala moje matka, která je rodačkou z Volgogradu, dříve Stalingradu. Dostala ji od známých, kteří se věnují prohledávání někdejších zákopů v okolí města,“ popsala dárkyně původ artefaktu a osobní vztah k němu. Čepice je relativně dobře zachovalá, textilní část nese několik fleků. Na míře dochovalosti se zřejmě pozitivně promítlo suché klima, které v oblasti panuje.

více informací

NELÍTOSTNÝ PRAVĚK - Souboje o přežití v dějinách přírody

od 19. 2. 2017 do 18. 6. 2017

Výstava „Nelítostný pravěk“ vznikla ve spolupráci Muzea města Ústí nad Labem, Triloparku a Západočeského muzea v Plzni. Cílem výstavy je přiblížit návštěvníkům život v pravěké přírodě od nejstarších prvohor až po čtvrtohory. Na ploše osmi dioramat dává nahlédnout do všedního života vyhynulých tvorů, i jejich soubojů o přežití. Návštěvníci se mohou těšit na živočichy notoricky známé, jakými jsou lev jeskynní, srstnatý mamut či šavlozubec Smilodon v životní velikosti. Nebo na zvířata téměř neznámá jako veleštír Pulmonoscorpius, obří pavouk Megarachne. Někteří známější tvorové jsou zachyceni v netradičních pozicích nebo ztvárněních. Příkladem je obří stonožce podobná Arthropleura v pozici hrozící kobry, nebo drobný dinosaurus Compsognathus, dobře známý ze školních tabulí mistra Zdeňka Buriana, ovšem tentokrát v kabátku z pestrého peří.

více informací

Odhalení špiona v ústeckém muzeu

Sotva před pár dny vyplulo ze zapomnění jméno autora historické budovy ústeckého muzea, které se podařilo objevit při přípravě aktuální výstavy o architektuře českých Němců „Cizí dům?“, a donedávna neznámý architekt August Krumholz dostává nečekaný rozměr. Archivy prozradily, jak habsburská monarchie žila roku 1908 špionážní aférou, v níž právě tento muž sehrál hlavní roli. Francouzská tajná policie vpadla 18. února 1908 do pařížského hotelu Nice, kde zatkla třiašedesátiletého rakouského architekta Krumholze s jeho třicetiletou milenkou Gertrudou Briegerovou. „U zatčených byla nalezena korespondence v němčině a různá aeronautická dokumentace, včetně plánů francouzského řiditelné vzducholodi La Patrie. Vyšetřování bylo uzavřeno 2. března 1908 a Krumholz byl z Francie vypovězen s tím, že bylo prokázáno, že nabídnul tajemství řiditelné vzducholodi k prodeji cizí mocnosti,“ popisuje wikipedie podstatu příběhu dle dobových rakouských novin.

více informací

Prodloužení výstavy Doerell a jeho svět

Pro velký zájem veřejnosti bude v Muzeu města Ústí nad Labem prodloužena výstava Doerell a jeho svět až do 12.února 2017. Jedinečná výstava díla ústeckého malíře Ernsta Gustava Doerella reprezentuje významné svědectví o zmizelé krajině severozápadních Čech ve druhé polovině 19.století. Její instalace je spojena s připomínkou loňského 140.výročí založení dnešního Muzea města Ústí nad Labem, které je prezentováno na související výstavě Již 140 let. K výstavě byly v loňském roce vydány dva nástěnné kalendáře pro rok 2017, které se pro velký zájem dočkaly několika dotisků. V tuto chvíli jsou již vyprodány. Stejně tak rozsáhlá obrazová publikace o díle Ernsta Gustava Doerella, která vyšla v nákladu 1000 výtisků, má již více než polovinu nákladu vyprodánu.

více informací

Exponát měsíce ledna

Adolf Kirschner, muzejník a archeolog
*17. 5. 1849 Jičín, † 3. března 1918 Ústí nad Labem

První profesionální vedoucí a kustod ústeckého muzea se narodil v roce 1849 v Jičíně. Po vojenské a úřednické dráze se stal v roce 1881 kustodem Spolku pro dějiny Němců v Čechách. V této funkci získal zkušenosti s historickou prací a publicistikou. Z Prahy přišel do Ústí nad Labem, kde ho v roce 1894 zaměstnalo ústecké muzeum a Kirschner se tak stal jeho prvním profesionálním muzejníkem. Věnoval se sbírkotvorné činnosti, založil archeologické oddělení a  publikoval přes tři sta článků především popularizačního charakteru.

více informací

Ernst Gustav Doerell

Fotografie byla v úplných plenkách, když ústecký malíř Ernst Gustav Doerell (*1832 Freiberg v Sasku - +1877 Ústí nad Labem) na svá plátna zachytil v druhé polovině 19. století ve stovkách obrazů dramatickou proměnu romantické krajiny Ústeckého kraje v bohatý průmyslový region. Mimořádné svědectví o díle tohoto umělce zprostředkovává právě vydaná kniha „Ernst Gustav Doerell“, která vznikla jako součást aktuální výstavy mistrových děl v Muzeu města Ústí nad Labem. Za svůj krátký život (1832-1877) stihl namalovat Doerell mezi 300 až 400 obrazy. Mnohé se staly v následných letech ikonickými obrazy minulosti pro obyvatel e Ústecka, Teplicka, Litoměřicka, Děčínska, Mostecka, Chomutovska a dalších regionů. Pro výstavu se jich podařilo shromáždit zhruba 180, což je většina známých dochovaných děl. Největší část vlastní ústecké muzeum, zápůjčku poskytla další muzea, veřejné instituce i řada soukromých sběratelů. Expozice tak představuje největší přehlídku Doerellových obrazů, která je od jeho první výstavy v roce 1887 vůbec k vidění.

více informací

Protiletecký kryt z druhé světové války.

Stavaři při terénních úpravách v centru Ústí nad Labem odhalili protiletecký kryt z druhé světové války. Dobře zachovaná stavba sloužila ke schovávání obyvatel během náletů na konci války. Kryt se nachází poblíž chemického areálu Spolchemie. V období po druhé světové válce byl zasypán hlínou. Před zahrnutím stavby ale tehdy uzavřeli těžké želené dveře, takže se zemina nedostala dovnitř. Díky tomu je interiér ve velmi dobrém stavu, čistě vyvápněný a s dochovanými dřevěnými lavicemi. Dvanáct metrů dlouhá a dva a půl metru široká stavba je uvnitř úzká 1,6 metru, přesto se do ní mohly vejít desítky lidí. Je to typová stavba, složená z prefabrikovaných podkov, skruží skládaných za sebe.

více informací

Doerellovské kalendáře na rok 2017 byly pro velký zájem dotištěny

V Muzeu města Ústí nad Labem se od 26. 8. 2016 koná vůbec největší výstava obrazů z díla malíře Ernsta Gustava Doerella od konce 19. století, na které je představeno více než 150 jeho maleb nebo akvarelů. Součástí výstavy jsou také obrazy jeho syna Ernsta Doerella a dalších autorů Doerellovských kopií. Ernst Gustav Doerell se narodil 22. srpna 1832 v saském Freibergu. Nejdříve učil kupcem v obchodě svého strýce v Litoměřicích, záhy ale odešel do Teplic, kde se stal malířem interiérů lázeňských domů. V letech 1856 - 1858 studoval na pražské akademii v ateliéru pozdně romantického krajináře Maxe Haushofera. Od roku 1859 žil v Ústí nad Labem, kde zemřel 18. 3. 1877.

více informací

Návštěva ze Sudetoněmeckého muzea v Ústí nad Labem

Tisková zpráva Muzea města Ústí nad Labem a Collegia Bohemica

Ve čtvrtek 3. listopadu 2016 navštívili ústecké muzeum zaměstnanci Sudetoněmeckého muzea, kteří připravují v bavorském Mnichově stálou expozici o dějinách sudetských Němců. Sešli se s ředitelem Muzea města Ústí nad Labem Václavem Houfkem a s Tomášem Okurkou, který je pověřen řízením Collegia Bohemica, jež připravuje expozici na totéž téma v Ústí nad Labem. Zástupci všech institucí se dohodli na prohloubení spolupráce, mj. v zápůjčkách sbírkových předmětů či na vzájemné propagaci.

více informací

POČÍTAČOVÝ DÁVNOVĚK

24. 9. 2016 – 26. 2. 2017

Vraťme se teď o více než třicet let zpátky v čase. Začátek osmdesátých let dvacátého století, doba obrovského boomu domácích počítačů vrcholí. Doba, kdy se vedle nesmírně drahých, velkých a zčásti i jednoúčelových a pro obyčejného smrtelníka tak zcela nedostupných profesionálních počítačů začíná objevovat na světovém trhu vpravdě domácí, osobní počítač, počítač určený pro běžného uživatele, počítač určený především pro zábavu. Byla to jen malá krabička v podobě klávesnice, pod níž je však umístěn celý počítač. Ten se připojil k libovolnému domácímu televizoru a k magnetofonu, co byl doma k dispozici. Programy se ukládaly na klasickou magnetofonovou kazetu, nahrání jedné takové hry trvalo běžně až pět minut a když se nahrávka s chybovým hlášením "Tape loading error" nepovedla, muselo se znovu, od začátku. Ale kolik tento malý počítač přinesl radosti a zábavy, kolik probdělých nocí s ním člověk strávil při té dobrodružné cestě seznamování se s taji výpočetní techniky? Kdo z tehdejších elektrotechniků a nadšených obdivovatelů výpočetní techniky by alespoň trochu nezatoužil po tom stát se hrdým majitelem takového moderního kusu elektroniky, jako je osobní počítač?

více informací

V Lipové byla nalezena pamětní schránka z roku 1906

Překvapení čekalo na pokrývače při opravě střechy obytného a kulturního domu v Lipové na Ústecku. Ve špici věžičky nalezli kovovou schránku a v ní ukryté písemnosti a mince. Přivolaní historici z Muzea města Ústí nad Labem poté nález prozkoumali a zdokumentovali. Pamětní schránka byla do střechy ukryta při dokončení stavby v roce 1906. Obsahovala písemnosti vztahující se k činnosti Zemědělského spořitelního a záložního spolku v Lipové, který nechal honosnou budovu, sloužící původně jako spořitelna, postavit. Členové spolkového výboru ukryli do schránky jako informaci pro budoucí generace pozvánku na první řádné zasedání spolku z roku 1880, seznam zakládacích členů, pamětní spis k 25. výročí založení spolku, účetní uzávěrku za rok 1905 a ručně psanou stručnou historii spolku. K tomu přiložili několik dobových mincí.

více informací

Nové nálezy z řeky Labe

Extrémně vyschlé koryto Labe ústeckým muzejníkům odhalilo stopy dávné historie regionu. Při jeho nedávné prohlídce objevili třeba mlýnský kámen nebo lidskou kost. Zvládli to na poslední chvíli, následné deště opět zvedly hladinu řeky do standardní výše. „Šli jsme se podívat na zvláštní kruhový kámen, jehož fotografii nám do muzea poslal Ústečan David Daduč, který ho objevil uprostřed koryta mezi železničním a Benešovým mostem. Na místě jsme zjistili, že jde o polotovar mlýnského kamene,“ popsal jeden z objevů archeolog Muzea města Ústí nad Labem Luboš Rypka. Kámen archeologové vyzvedli a podrobí ho zkoumání.  „Do Labe se mohly dostat polotovary při transportu zboží, ale nepovedené kusy se používaly i jako závaží říčních lodí či vhodný kámen do základů mostů,“ doplnil archeolog.

více informací

Objeveny neznámé ústecké pohádky

Pohádkový pohled do dějin Ústecka skýtá nejnovější přírůstek knihovny Muzea města Ústí nad Labem. Ústecké muzeum získalo darem dosud neznámé vydání pohádek z první poloviny dvacátých let 20. století od místní autorky Elly Wolfrumové, příslušnice význačného průmyslnického rodu. Plánuje pohádky přeložit a znovu vydat, aby mohly bavit i současnou generací dětí v Ústí nad Labem. Dnes dárce podepsal darovací smlouvu a předal vzácný exemplář do muzejní knihovny. „Původně jsem si knížku koupil pro sebe. Renovuji zchátralý zámeček ústeckého bankéře Ludwiga Wolfruma ve Skrytíně a zajímám se o všechny věci, které s touto význačnou postavou souvisí. Dostal jsem tip, že se na jednom německém antikvárním serveru objevila knížka, která podle ex libris pocházela ze soukromé knihovny Ludwiga a jeho ženy Marie. Když jsem v muzeu tuto nabídku konzultoval, zjistil jsem, že mnohem vzácnější než vlastní ex libris je zřejmě samotná knížka, o jejíž existenci neměli ústečtí muzejníci tušení. Proto jsem se rozhodl ji darovat,“ komentoval původ daru Ústečan Martin Hausenblas.

více informací

Poštolky obecné vyhnízdily v Muzeu

Muzeum města Ústí nad Labem se dlouhodobě zabývá podporou sokolů stěhovavých (Falco peregrinus). Pomáháme především instalací speciálních budek na výškových stavbách. V Ústí už se nám podařilo přilákat pár na komín Teplárny Trmice. Budova muzea ale není pro sokoly dostatečně vysoká. Tak jsme se alespoň pokusili o podporu menšího a hojnějšího příbuzného – poštolky obecné (Falco tinnunculus). Na římsu budovy orientovanou do atria jsme na jaře roku 2015 umístili dřevěnou budku. Pro rok 2015 už bylo pozdě, poštolky si již vybraly jiné hnízdiště, ale v letošním roce zahnízdily a úspěšně vyvedly čtyři mláďata. Umístění v atriu se nakonec ukázalo jako velmi vhodné. Těsně po vyvedení mláďat z budky ještě poštolky nelétají dobře a také u nás se stalo, že jedno mládě skončilo na zemi. Naštěstí atrium muzea je velmi klidné a následující den již bylo mládě zpátky na římse.

více informací

V domě Schlattnerových v Libouchci byla objevena další skrýš

V budově mateřské školy v Libouchci, která do roku 1945 patřila zámožné rodině Schlattnerových, byl objeven trezor a v něm ukryté dokumenty. Jedná se o další cenný nález v domě, ve kterém byla před rokem díky upozornění pana Rudiho Schlattnera odhalena skrýš s velkým množstvím předmětů ukrytých majiteli domu před odsunem v roce 1945.
Trezor zabudovaný ve zdi byl objeven při malování v jedné z místností mateřské školy. Byl překryt vrstvou sádry a několika přemalbami. Když jej dělníci otevřeli, zdál se být prázdný. Po důkladnějším prozkoumání byl však v trezoru odhalen ještě tajný prostor, ve kterém byly ukryty různé dokumenty. „Trezor byl očividně po válce vypáčen. Pokud byly tehdy v trezoru nějaké dokumenty nebo cennosti, byly nejspíš odcizeny. Tajný prostor pod dnem sejfu zůstal však neodhalen,“ říká o nálezu historik Muzea města Ústí nad Labem Tomáš Okurka, který byl k nálezu přivolán starostou Libouchce Jiřím Bolíkem.

více informací

Zemřel Vladimír Štěrba

Vladimír Štěrba se narodil v Ústí nad Labem dne 22.září 1951. Zde prožil své dětství a mládí, základní školní docházku absolvoval na 2. Základní devítileté škole v Brněnské ulici u Smetanových sadů v Ústí nad Labem. V roce 1970 se vyučil na Odborném učilišti spojů v Ústí nad Labem a v roce 1980 složil maturitní zkoušku na Střední průmyslové škole v Ústí nad Labem, kde studoval obor elektroenergetika.Od roku 1970 až do roku 2009 pracoval Vladimír Štěrba nejdříve jako spojový montér, později jako samostatný technik, mistr a konstruktér okruhů pro mezinárodní sítě. Mimo jiné se také od samého počátku podílel na digitalizaci sítí. Po celou dobu byl zaměstnán u telekomunikačních společností od Obvodní správy pošt a telekomunikací přes Okresní správu spojů v Ústí nad Labem, Český Telecom až po Telefónicu O2, a.s.V roce 2010 nastoupil Vladimír Štěrba do Muzea města Ústí nad Labem, aby se jeho hlavním úkolem stalo technické převzetí právě rekonstruované muzejní budovy a následně její správa. Od prosince 2014 byl Vladimír Štěrba také vedoucím provozního oddělení ústeckého muzea.

více informací

Smlouva o spolupráci

Dne 7.dubna 2016 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Muzeem města Ústí nad Labem a Muzeem národního osvobození z Mariboru ve Slovinsku. Smlouvu podepsal ředitel Muzea města Ústí nad Labem Mgr. Václav Houfek a ředitelka Muzea národního osvobození v Mariboru Dr. Aleksandra Berberih-Slana. Smlouva vyjadřuje vůli pro další spolupráci, která naváže na úspěšný společný mezinárodní projekt, který byl věnovaný dokumentaci válečných památek moderních evropských dějin.

více informací

Aktuality

26.09.2016

od 24. 9. 2016 do 26. 2. 2017
POČÍTAČOVÝ DÁVNOVĚK

Výstava historické výpočetní techniky nabídne pamětníkům všech generací legendy jako: Sinclair ZX Spectrum, Didaktik Gama, Atari 800XL, Apple Macintosh, gamesy, konzole, počítače samo-domo a mnoho dalších unikátů dějin vývoje počítačových technologií.

 
 
©2011 Muzeum města Ústí nad Labem | email: muzeumusti@muzeumusti.cz | tel.: +420 475 210 937 webmaster
TravelSoft CMS 3.0
město Ústí nad Labem zřizovatelem Muzea města Ústí nad Labem je
Statutární město Ústí nad Labem.