Cesta kostry Ňuňáka od preparátora do muzea.

Čím se promítá geologický podklad do vzhledu krajiny? Jaké horniny tvoří geologický podklad severních Čech? Kde a kdy žil amonit? Žáci se seznámí s geologickou strukturou 5 oblastí severních Čech (Severočeskou pánví, Českým středohořím, Krušnými horami, Labskými pískovci a Lužickým masivem). Čeká je poznávání nejčastějších hornin z jednotlivých oblastí a seznámení se základními zkamenělinami. Probíhá ve studijním depozitáři, který je přizpůsoben potřebám programu.

Co po sobě živočichové zanechají v přírodě? Jaký živočich ohlodal šišku či zanechal stopu? Během programu se seznámíte s pobytovými značkami živočichů. Dozvíte se odlišnosti rohů a parohů, ověříte si náročnost stavby hnízda, zkusíte si poznávat stopy, umísťovat živočichy a jejich pobytová znamení do ekosystémů. Program se koná v přírodovědném depozitáři muzea.

Interaktivní dějepisný program založený na objektovém učení a učení se praxí. Je zaměřený na období pravěku, a to na starší dobu kamennou. Jeho cílem je též poznání dávné historie Ústí nad Labem a okolí. Žáci a studenti se během dvou vyučovacích hodin seznámí s životem pravěkých lovců, s pravěkými rituály, s dobovými materiály a výrobky.

Náročný transport si vyžádal ojedinělý nález z hnědouhelného dolu Vršany. Zkamenělý kmen o úctyhodném průměru přes 130 cm doputoval až na dvůr Muzea města Ústí nad Labem. Jde o torzo třetihorního stromového velikána objevené na jaře letošního roku během těžby v meziloží uhelné sloje. Představuje nejmohutnější nález z této oblasti. Obnažená část kmene měla výšku kolem pěti metrů, jde však pouze o zlomek mohutného zuhelnatělého stromu, který ještě pokračuje hlouběji do podloží. Jeho stáří geologové odhadují na přibližně 20 miliónů let. Pracovníci z přírodovědného odd. ústeckého muzea spolupracují s lomem Vršany nejen v oblasti geologie, ale už více než pět let především v oblasti ochrany ptačích společenstev a při monitoringu vzácných druhů živočichů, které jsou vázány právě na aktivní těžební oblasti. Torzo kmene bylo muzeu v rámci dobrých vztahů darováno Vršanskou uhelnou společností za symbolickou částku 1 Kč.

Nové video lákající do ústeckého muzea!

Neznámou „českou stopu“ na vývoji atomové bomby odhalila náhoda 70 let po jaderných hrůzách v Hirošimě a Nagasaki. Čtyřiadevadesátiletá rodačka z Ústí nad Labem Lilli Hornig patří mezi poslední žijící vědce z  legendárního projektu „Manhattan“. Pro ústecké historiky ji v nejmenším státě USA Rhode Island objevil americký fotograf Paule Saviano při své práci na uměleckém projektu k bombardování.

Muzejníci ústeckého muzea natočili videoklip jako pozvánku na výstavu Staré pověsti české.

Muzejní noc převedla návrat Přemysla Oráče domů a příjezd legendárních postav Starých pověstí českých.