Geologie severních Č...
Čím se promítá geologický podklad do vzhledu krajiny? Jaké horniny tvoří
geologický podklad severních Čech? Kde a kdy žil amonit? Žáci se
seznámí s geologickou strukturou 5 oblastí severních Čech (Severočeskou
pánví, Českým středohořím, Krušnými horami, Labskými pískovci a Lužickým
masivem). Čeká je poznávání nejčastějších hornin z jednotlivých oblastí
a seznámení se základními zkamenělinami. Probíhá ve studijním
depozitáři, který je přizpůsoben potřebám programu.
"Kdo byl před námi v...
Co po sobě živočichové zanechají v přírodě? Jaký živočich ohlodal šišku či zanechal stopu? Během
programu se seznámíte s pobytovými značkami živočichů. Dozvíte se
odlišnosti rohů a parohů, ověříte si náročnost stavby hnízda, zkusíte si
poznávat stopy, umísťovat živočichy a jejich pobytová znamení do
ekosystémů. Program se koná v přírodovědném depozitáři muzea.
Zubr Emil v pravěku
Interaktivní dějepisný program založený na objektovém učení a učení se praxí. Je
zaměřený na období pravěku, a to na starší dobu kamennou. Jeho cílem je též poznání
dávné historie Ústí nad Labem a okolí. Žáci a studenti se během dvou vyučovacích
hodin seznámí s životem pravěkých lovců, s pravěkými rituály, s dobovými materiály
a výrobky.
Stromový velikán z t...
Náročný transport si vyžádal ojedinělý nález z hnědouhelného dolu Vršany. Zkamenělý kmen o úctyhodném průměru přes 130 cm
doputoval až na dvůr Muzea města Ústí nad Labem. Jde o torzo
třetihorního stromového velikána objevené na jaře letošního roku během
těžby v meziloží uhelné sloje. Představuje nejmohutnější nález z této
oblasti. Obnažená část kmene měla výšku kolem pěti metrů, jde však pouze
o zlomek mohutného zuhelnatělého stromu, který ještě pokračuje hlouběji
do podloží. Jeho stáří geologové odhadují na přibližně 20 miliónů let.
Pracovníci z přírodovědného odd. ústeckého muzea spolupracují s lomem
Vršany nejen v oblasti geologie, ale už více než pět let především
v oblasti ochrany ptačích společenstev a při monitoringu vzácných druhů
živočichů, které jsou vázány právě na aktivní těžební oblasti. Torzo
kmene bylo muzeu v rámci dobrých vztahů darováno Vršanskou uhelnou
společností za symbolickou částku 1 Kč.
Zaběhněte do muzea!
Nové video lákající do ústeckého muzea!
Ústecká „atomová“ st...
Neznámou „českou stopu“ na vývoji atomové bomby odhalila náhoda 70 let
po jaderných hrůzách v Hirošimě a Nagasaki. Čtyřiadevadesátiletá rodačka
z Ústí nad Labem Lilli Hornig patří mezi poslední žijící vědce z
legendárního projektu „Manhattan“. Pro ústecké historiky ji v nejmenším
státě USA Rhode Island objevil americký fotograf Paule Saviano při své
práci na uměleckém projektu k bombardování.
Staré pověsti české
Muzejníci ústeckého muzea natočili videoklip jako pozvánku na výstavu Staré pověsti české.
Muzejní noc - Návra...
Muzejní noc převedla návrat Přemysla Oráče domů a příjezd legendárních postav Starých pověstí českých.
Bombardování 1945
Po zničujícím bombardování Drážďan v únoru 1945 zůstalo Ústí nad Labem
posledním fungujícím velkým dopravním uzlem v česko-saské oblasti
nacistické třetí říše. V úterý 17. dubna kolem 14.30 hodin přilétly nad
město létající pevnosti americké armády a během 16minutového útoku
svrhly přes 250 tun bomb. Hlavním cílem náletu byla vlaková nádraží,
kromě nich však bomby zasáhly i další místa.
Zničena byla městská
část Ostrov, která se nacházela za řekou Bílinou směrem k Větruši. Na
dnešním Lidickém náměstí exploze těžce poničila budovu knihovny, která
byla po válce stržena, a zasažena byla i budova dnešního muzea a pošta.
Jedna bomba dopadla u vchodu do kostela Nanebevzetí Panny Marie,
prorazila západní štít hlavní lodi a způsobila vychýlení věže, které je
patrné dodnes. Zničeno nebo těžce poškozeno bylo i mnoho dalších budov v
centru města a několik průmyslových závodů.
Následujícího dne byli
nad město vysláni hloubkoví stíhači, kteří provedli fotoprůzkum
bombardování. Ve čtvrtek 19. dubna provedlo americké letectvo další
nálet, při němž bylo na Ústí nad Labem svrženo přes 300 tun bomb.
Poškozen byl tentokrát železniční most přes Labe a viadukt u řeky
Bíliny, zasažena byla přístavní zařízení labské plavby, zničeno bylo
seřaďovací nádraží. Několik bomb dopadlo do areálu Schichtových závodů. V
centru města explodovaly opět bomby poblíž kostela Nanebevzetí Panny
Marie, přičemž ve škole v Solní ulici zemřelo asi 100 uprchlíků z
východních oblastí třetí říše.
Nálety z dubna 1945 si v Ústí nad
Labem vyžádaly přes 550 obětí na životech, další stovky lidí byly těžce
zraněny. Mezi mrtvými nebyli jen místní obyvatelé a uprchlíci z
východních oblastí třetí říše, ale také váleční zajatci ze Sovětského
svazu a příslušníci dalších národností. Přes 450 domů bylo při náletech
poškozeno takovým způsobem, že byly následně strženy. Předválečná podoba
Ústí nad Labem byla nenávratně ztracena. Je však třeba zároveň
zdůraznit, že bombardování Ústí nad Labem jako významného dopravního
uzlu a průmyslového centra bylo součástí rozhodujícího útoku Spojenců
proti třetí říši na konci druhé světové války, který vedl k osvobození
Evropy od nacismu.