Stromový velikán z třetihor

Čím se promítá geologický podklad do vzhledu krajiny? Jaké horniny tvoří geologický podklad severních Čech? Kde a kdy žil amonit? Žáci se seznámí s geologickou strukturou 5 oblastí severních Čech (Severočeskou pánví, Českým středohořím, Krušnými horami, Labskými pískovci a Lužickým masivem). Čeká je poznávání nejčastějších hornin z jednotlivých oblastí a seznámení se základními zkamenělinami. Probíhá ve studijním depozitáři, který je přizpůsoben potřebám programu.

Co po sobě živočichové zanechají v přírodě? Jaký živočich ohlodal šišku či zanechal stopu? Během programu se seznámíte s pobytovými značkami živočichů. Dozvíte se odlišnosti rohů a parohů, ověříte si náročnost stavby hnízda, zkusíte si poznávat stopy, umísťovat živočichy a jejich pobytová znamení do ekosystémů. Program se koná v přírodovědném depozitáři muzea.

Interaktivní dějepisný program založený na objektovém učení a učení se praxí. Je zaměřený na období pravěku, a to na starší dobu kamennou. Jeho cílem je též poznání dávné historie Ústí nad Labem a okolí. Žáci a studenti se během dvou vyučovacích hodin seznámí s životem pravěkých lovců, s pravěkými rituály, s dobovými materiály a výrobky.

Náročný transport si vyžádal ojedinělý nález z hnědouhelného dolu Vršany. Zkamenělý kmen o úctyhodném průměru přes 130 cm doputoval až na dvůr Muzea města Ústí nad Labem. Jde o torzo třetihorního stromového velikána objevené na jaře letošního roku během těžby v meziloží uhelné sloje. Představuje nejmohutnější nález z této oblasti. Obnažená část kmene měla výšku kolem pěti metrů, jde však pouze o zlomek mohutného zuhelnatělého stromu, který ještě pokračuje hlouběji do podloží. Jeho stáří geologové odhadují na přibližně 20 miliónů let. Pracovníci z přírodovědného odd. ústeckého muzea spolupracují s lomem Vršany nejen v oblasti geologie, ale už více než pět let především v oblasti ochrany ptačích společenstev a při monitoringu vzácných druhů živočichů, které jsou vázány právě na aktivní těžební oblasti. Torzo kmene bylo muzeu v rámci dobrých vztahů darováno Vršanskou uhelnou společností za symbolickou částku 1 Kč.

Nové video lákající do ústeckého muzea!

Neznámou „českou stopu“ na vývoji atomové bomby odhalila náhoda 70 let po jaderných hrůzách v Hirošimě a Nagasaki. Čtyřiadevadesátiletá rodačka z Ústí nad Labem Lilli Hornig patří mezi poslední žijící vědce z  legendárního projektu „Manhattan“. Pro ústecké historiky ji v nejmenším státě USA Rhode Island objevil americký fotograf Paule Saviano při své práci na uměleckém projektu k bombardování.

Muzejníci ústeckého muzea natočili videoklip jako pozvánku na výstavu Staré pověsti české.

Muzejní noc převedla návrat Přemysla Oráče domů a příjezd legendárních postav Starých pověstí českých.

Po zničujícím bombardování Drážďan v únoru 1945 zůstalo Ústí nad Labem posledním fungujícím velkým dopravním uzlem v česko-saské oblasti nacistické třetí říše. V úterý 17. dubna kolem 14.30 hodin přilétly nad město létající pevnosti americké armády a během 16minutového útoku svrhly přes 250 tun bomb. Hlavním cílem náletu byla vlaková nádraží, kromě nich však bomby zasáhly i další místa.
Zničena byla městská část Ostrov, která se nacházela za řekou Bílinou směrem k Větruši. Na dnešním Lidickém náměstí exploze těžce poničila budovu knihovny, která byla po válce stržena, a zasažena byla i budova dnešního muzea a pošta. Jedna bomba dopadla u vchodu do kostela Nanebevzetí Panny Marie, prorazila západní štít hlavní lodi a způsobila vychýlení věže, které je patrné dodnes. Zničeno nebo těžce poškozeno bylo i mnoho dalších budov v centru města a několik průmyslových závodů.
Následujícího dne byli nad město vysláni hloubkoví stíhači, kteří provedli fotoprůzkum bombardování. Ve čtvrtek 19. dubna provedlo americké letectvo další nálet, při němž bylo na Ústí nad Labem svrženo přes 300 tun bomb. Poškozen byl tentokrát železniční most přes Labe a viadukt u  řeky Bíliny, zasažena byla přístavní zařízení labské plavby, zničeno bylo seřaďovací nádraží. Několik bomb dopadlo do areálu Schichtových závodů. V centru města explodovaly opět bomby poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie, přičemž ve škole v Solní ulici zemřelo asi 100 uprchlíků z  východních oblastí třetí říše.
Nálety z dubna 1945 si v Ústí nad Labem vyžádaly přes 550 obětí na životech, další stovky lidí byly těžce zraněny. Mezi mrtvými nebyli jen místní obyvatelé a uprchlíci z  východních oblastí třetí říše, ale také váleční zajatci ze Sovětského svazu a příslušníci dalších národností. Přes 450 domů bylo při náletech poškozeno takovým způsobem, že byly následně strženy. Předválečná podoba Ústí nad Labem byla nenávratně ztracena. Je však třeba zároveň zdůraznit, že bombardování Ústí nad Labem jako významného dopravního uzlu a průmyslového centra bylo součástí rozhodujícího útoku Spojenců proti třetí říši na konci druhé světové války, který vedl k osvobození Evropy od nacismu.